Chvíli jsme ještě byly ve společném objetí, ale poté jsem se zvedla. Vzala jsem ji do náruče a pomalu jsem se začala drápat nahorů. Alespoň kvůli ní. Cítila jsem k ní něco. I když jsme se teprve potkali. Záleželo mi na ní už teď.
"Tak jak se budeš jmenovat?"
Potřebuji ji nějak pojmenovat. Nebudu jí říkat ona. Chvíli jsem se na ni zadívala.
"Hmmm..... Lara?"
Podívala jsem se na ni.
"Proč ne?"
A od té doby to je Lara. Vyšla jsem až na pahorek, kde již svítilo slunce. Lara se otřepala a zalezl za mě. Pochopila jsem, že asi nemá ráda slunce. Poté mě začala tahat za kalhoty. Já šla ochotně za ní. Pochvíli mě přivedla ke keři, kde byl schovaný černý batoh spolu s černou košilí, černou sukní a černými kozačkami. Nějak až moc příhodné? Mě to v tu chvíli bylo jedno, protože jsem měla dodrané oblečení, začínala mi být zima a Lara potřebuje někam schovat před sluncem.
Nandala jsem si oblečení a Laru schovala do batohu, který jsem si následně nasadila na záda. Šla jsem dál. Konečně jsem po chvíli vyšla z lesa. Ale místo silnice a domů zde byl jen palouk a následně vesnička v dáli. Avšak jsem si jako další "nečekanou" příhodou zapoměla brýle (protože nosím brýle na dálku) a tak jsem viděla jen rozžmourané domečky v pozadí. Byla jsem lehce překvapena a okrajově vyděšena, ale nyní jsem si říkala, že mě již nic nemůže překvapit a tak jsem se jen ochotně vydala dál.
ČTEŠ
Dračí dech
FantasíaJiž od dětství jsem slyšela mnoho pověstí o dracích, ale nikdy jsem jim nevěřila. Až jednou se mi tváří v tvář postavila jedna z královen draků.... A celý můj život se měl změnit. Nejlepší umístění: #13 - sny ze 461 příběhů