C&C

Kapitola 3.

Cameron
4.12.

„Kterej debil," zamručel jsem naštvaně do polštáře, když mi telefon pípnul snad šestkrát za sebou. Peřina vedle mě se pohnula: „Co se děje?"

Otočil jsem se na ni a lehce se usmál. „Někdo mi píše. Spi dál, vypnu zvuk."
„Jo, protože jenom ty můžeš mít tak debilní kamarády, kteří tě otravujou už-" odmlčela se a zamžourala na budík na jejím nočním stolku, „ ...už v půl desátý ráno? Asi jsme zaspali snídani." Zamračila se a lehla si zpátky. Nic jsem neříkal, jen jsem se natáhl na svůj noční stolek pro telefon a pokusil se zaostřit na display. Meghan, ugh. Ta holka už mě ale vážně nebaví.
„Kdo to je?" zachraptěla znovu Cameron, když mi přišla další zpráva.
„Meghan. Očividně si myslí, že jsou takhle po ránu všichni zvědavý na její kozy," uchechtl jsem se.
„Co prosím?"
„Jo. A tím ‚všichni' myslím sebe."
„To nemyslíš vážně," rozesmála se nevěřícně. Její zvonivý smích se ozýval celým pokojem a ladil mým uším. Miloval jsem její smích – od vždycky.
„Jo, myslím. Koukej," a s tím jsem na ni otočil svůj telefon. Okamžitě se zašklebila: „Fuj, dej to pryč! Moje oči!" Sledoval jsem ji, jak se zahrabává pod peřinu jako krtek. Můj malý krteček.
„Notak, nebylo to tak hrozný."
Zpod peřiny se ozvalo nesouhlasné zamručení. „Bylo. A už jenom proto, že jsou umělý."
„Vsadíš se?" zeptal jsem se troufale. Cameron vykoukla ven. „O deset dolarů, že má plastiku."
Sám pro sebe jsem se usmál. Moc dobře jsem totiž věděl, že jsou pravý. Až moc dobře.
„Dobře, o deset dolarů." Následně jsem k ní natáhl ruku, aby to bylo oficiální. Cameron chtěla ještě něco říct, ale přerušilo ji klepání na dveře. Naštvaně jsem odhodil peřinu stranou, vstal z postele, protančil mezi nepořádkem na zemi a šel otevřít. Kdo by řekl, že tu bude takový nepořádek jen za pár hodin našeho pobytu.
„Lidi, vstávejte! Chápu, že to byla krušná noc, ale-"
„Co tu chceš?" vyštěkl jsem nabroušeně. Grayson si mě sjel pohledem a následně i Cameron, která už taky stihla vylézt z postele. Trochu se zamračil, „Zírám, oba jste oblečený. Víceméně."
„Sklapni. Co tu chceš?"
„Jdeme ven, máš deset minut. Cam, máš se stavit za Ash. Prý chce s váma holkama něco probrat," protočil oči v sloup.
„Jasný, hned jsem tam," odpověděla mu zpátky.
„Já taky," ubezpečil jsem ho a zabouchl mu dveře před nosem.
„Prosím, pomoc," zaúpěl jsem.
„Copak? Snad tě bráchové neomrzeli?" zasmála se.
„Ne, to ne, ale znáš je," protočil jsem očima a sundal si tričko od pyžama. Cam ztuhla. Chvilku jsem zvažoval, že zkontroluju, jestli vůbec dýchá. Zamrkala a odkašlala si. Sám pro sebe jsem se usmál, „Neslintej."
„Blbče," zavrtěla hlavou a zapadla do koupelny.

- - -

„Je tu zima. Ale chybělo mi to tu," prohodil jsem mezi řečí, zatímco jsme šli směrem k lanovce.
„Jo, je to tu skvělý, akorát škoda, že Mona nelyžuje. Budu ji to muset naučit. Akorát... jestli u toho umřu, chci aby mi na pohřbu hrála písnička black and yellow. A hlavně ta část ,yeah, uh huh, you know what itis. Everything I do, I do it big', mám totiž dojem, že to přesně bude vystihovat moji smrt. Prostě to zakončím ve velkým." zasmál se Ethan.
„Eh, jo. Tak za prvý, nemůžeš smrti na lyžích říkat ‚zakončení ve velkým' a za druhý, ta písnička není dobrý nápad. Představ si, jak by se tvářila Lisa," namítl jsem.
„Cameron má pravdu," přitakal omámeně Gray a znovu se otočil směrem k hotelu. Celou cestu se tam díval a prohodil sotva dvě věty.
„Hele, jsi v pohodě?" šťouchl jsem do něho.
„Eh, jo. Jenom se mi nelíbí, že tam nejsem s Ash. Co když se něco stane?"
„Uklidni se. Jsou tam s ní holky a hlavně, co by se jí tam asi stalo? Naprosto skvěle by si užila lázeňský procedury bez tebe? Ale notak, kámo. Vždyť ty nám normálně stárneš před očima."
„Cam má pravdu. Stává se nám z tebe podpantoflák, bav se trochu." Ethan do něho šťouchl loktem. Gray se zasmál a hned mu to vrátil. O chvíli později už jsme se všichni tři váleli po zemi, úplně promrzlí a obalení sněhem.

- - -

„Jak jste se měly?" Grayson si Ashley přitáhl pro polibek. Nerad jsem to přiznával, ale byli spolu sladcí. Taky bych chtěl mít vztah jako oni dva.
Sedl jsem si na volnou židli vedle Cameron a periferně si ji prohlédl. Byl čas oběda a holky na nás už nějakou dobu čekaly v jídelně.
„Jak jste se měly?" poplácal jsem Cameron škodolibě po stehně.
„Nesahej na mě, nebo o tu ruku přijdeš," procedila skrz zuby.
„Awwh, vidíte? Já to říkala," ušklíbla se Mona. Zamračil jsem se.
„Pane bože! Měla jsi pravdu! Dokonce jsou už i propojení," dodala se smíchem Ashley. S Cameron jsme se na sebe podívaly. Oba jsme měly na tváři stejný výraz. Bylo to celkem vtipné.
„Když už jsme u sázek...," promluvil jsem. Odemkl jsem telefon a ukázal jim Meghaninu fotku: „Pravý nebo ne?"
„Umělý," odfrkla si Ashley.
„Nemám tušení," zamračila se Mona.
„Pravý," shodli se jednohlasně Ethan a Grayson. Vítězoslavně jsem se usmál na Cameron a natáhl ruku, „ Zaplať."
„To není důkaz," založila si ruce na hrudi.
„Jsou pravý. Mám to ověřený!" vložil se do toho Grayson, čímž si od Ashley vysloužil naštvaný pohled.
„Co jsi říkal?"
„Tak jsem to nemyslel," bránil se.
„Byly jsme asi tři týdny zpátky na párty a Cameron nám ji představil. Ta holka ráda mluví. Až moc. O dost věcech," vysvětlil Ethan.
„Chtěla mě nechat to otestovat, ale protože jsem gentleman, samozřejmě jsem odmítl," dodal hrdě Grayson.
„A taky zadaný, pitomče. Ale jak se zdá, tak ne na dlouho," prskla Ashley a vstala od stolu.
„Sakra! Sorry, lidi," omluvil se Gray a rozeběhl se za ní.
„Mám o ně strach. Chvíli to vypadalo, že mu skočí po krku," šept jsem směrem k mojí spolubydlící.
„Sklapni." zchladila mě.
„Taky bych byl rád, kdybys mi skočila kolem krku, kotě," pokračoval jsem šeptem.
„Zapomeň! A neříkej mi kotě," zamračila se. Dělal jsem, že přemýšlím, „Uh, ne, díky. Myslím, že u toho zůstanu. Celkem ti to sedí," mrkl jsem na ni.
„Na těch deset dolarů můžeš zapomenout."
„Koho zajímá deset dolarů. Mám pro tebe mnohem lepší nabídku," mrkl jsem na ni.

- - -

„Počkej, snažíš se mi naznačit, že po mně chceš, abych předstírala, že s tebou- fuj! Ne, to ne," vrtěla hlavou.
„Ale notak, bude to sranda. A představ si to – vyhraješ a stovka je tvoje."
„Počkej, shrnu si to: má předstírat, že s tebou chodím a když nám to sežerou, dáš mi sto dolarů, to se mi snažíš říct?"
„Jo, přesně tak. Ale pamatuj – je to jenom jako. Jakmile se do mě zamiluješ, platíš." Cameron si odfrkla, „Jo, jasně, tak to se nestane." To se ještě uvidí, drahá Cameron.
„Takže... jdeš do toho?"
„Proč ne."