Děkuji...

557 34 4
                                    

Lidí vážně ?? Taková neskutečná podpora ?? Pomalu ale jistě se blížíme k 1000 přečtení 😍 wau 😍 je to pro mě neskutečný číslo a všem vám za to moc děkuji.....jo a jinak kapitola měla vyjít už v neděli kdybych jí omylem nevymazala 😐 takže se omlouvám že vychází takhle pozdě večer 😅

Pohled Šťepána

Když jsem přijel k rodičům, přivítal jsem se s nima a šel si dát věci do "mého" pokoje. Po chvíli jsem šel dolů za mamkou na oběd.
(m-mamka)
m- až se najíš tak si spolu popovídáme
Š- proč ?? Vždyť se nic nestalo...
m- to by jsi jen tak narychlo sem nepřijel
Š- mami !!
m- no co je ?
Š- radši nic (přitočil jsem očima a dojedl jídlo)

Po 5 minutách

m- tak co ? Už jsi se najedl ?
Š- jo
m- tak mi řekni proč jsi sem tak najednou přijel ?
Š- abych byl taky ňáký čas s tebou a taťkou (řekl jsem první věc co mě napadla....přece jí nebudu říkat pravdu i když bych možná měl)
m- na měsíc ?
Š- hodláš mě tady vyslíchat ?!! (Trochu jsem zvýšil hlas)
m- co na mě křičíš ?!!!
Š- už jsem dospělej, tak si můžu dělat co chci a nemusím ti všechno říkat !!
m- ale mohl bys
Š- stačí že Simona a Honza mě za to nesnáší !! (Co jsem to zase řekl ?? Teď se bude vyptávat ještě víc....jak já se nesnáším)
m- kdo ??
Š- hh, nikdo! (Řekl jsem a odešel nahoru do pokoje)

K večeru(večer)
18:00

Řekl jsem si že bych se mohl jít mamce omluvit, ano trochu jsem to přehnal....jinak celý den (odpoledne) jsem byl ve svém pokoji.

Š- mamí ??
m- ano ?? Copak ? Jsem v obýváku...
Š- dobře zachvíli tam přijdu

m- co potřebuješ ?
Š- no výš, promiň že jsem na tebe řval....ale začíná toho být na mě moc
m- to je v pohodě, já vím že ty jsi to nikdy nemyslel špatně
Š- a ještě je tu něco co bych ti měl říct....(ano rozhodl jsem se jí říct že jsem gay...přeci jenom je to moje rodina a ta by to měla vzít v pohodě)
m- povídej ?
Š- já.....jsem gay..(zašeptal jsem ale taky aby to slyšela)
m- co že ?
Š- ano, slyšela jsi správně...
m- mám tě ráda ať jsi jaký jsi a chci abys byl šťastný
(Řekla a obejmula mě)
Š- děkuju mami
m- nemáš zač.....a proto jsi k nám přijel ?
Š- v podstatě ano....kamarádi s kterýma bydlím to vzali vcelku špatně...
m- to je mi moc líto, ale jestli tě mají rádi tak to vezmou v pohodě, dej jim čas
Š- no právě, proto jsem sem přijel na měsíc

Mezitím doma pohled Simči

Jen co Šťepán zabouchal dveře hned jsem se rozbrečela...nechápu proč jsem na něj řvala vždiť on za to nemůže...
Po chvíli za mnou přišel Honza, taky nevypadal zrovna dvakrát šťastně

H- taky se ptáš sama sebe proč jsi to udělala ? Proč jsem tak zachovala ?
S- ano (řekla jsem a ješťe víc se rozbrečela)
H- určitě to pro něj taky není dvakrát lehký po tom co jsme mu udělali (řekl jsem, sedl si k Simča a obejmul jí)
S- to rozhodně není....myslíš že kdybych mu zavolala zvedl by to ?
H- to nevím ale myslím že jo.....ale zatím je ještě brzo (6:00)
S- já si jdu ještě lehnout
H- dobře, já taky

Odpoledne

Zkouším mu volat ale je nedostupný.....každých 5 minut mu volám ale stále nic.....už fakt nevím....asi jsem to dost pokazila......upřímně když nad tím tak přemýšlím tak mi je ho fakt líto.....tohle si od nás nezaslouží...


Tak jo lidi...ano já vím je to sakra krátká kapitola moc se omlouvám....slibuju že další díl bude delší.....a čaaaaaauuuu


MenT nebo Baxtrix ???Kde žijí příběhy. Začni objevovat