You & I

2. Kapitola

Louis POV

„Notak Lou-Lou, vstávaj je krásný nový den." Vzbudí mě hlas mého nejlepšího kamaráda. Já jen nesouhlasně zamručím a otočím se na druhý bok. „Ne, žádný spaní, chci vědět kdo ti pomotal hlavu." Po téhle větě jsem se musel usmát. Otočil jsem se zpět na Nialla. Když viděl můj úsměv, začal se usmívat také. „Ale ale tohle bude vážný. Tak povídej kdo to je, jak se jmenuje a myslíš, že je ten pravej?" Začne po mě chrlit otázky a lehne si ke mě do postele. To mě ani trochu nazaskočí. Jsme skoro jako bráchové, ale co mě zaskočí je jeho poslední otázka. Je to ten pravý? Jak to vůbec poznám. Jak to poznal Niall? Jak mám sakra teď vědět s kým strávým zbytek svého života?!  „Nini máš moc otázek najednou. Ale já si vůbec nejsem jistý. Znám ho jen jeden den. Sice je krásnej, roztomilej, sexy a jeho vůně je to nejkrásnější co jsem kdy cítil, ale není ještě brzo přemýšlet nad tím jestli je ten pravý?" Nechám Nialla aby chytl dech po mém monologu což je překvapivě rychle „Lou, já ten den nebyl ve škole, musíš mi to vše vyprávět a vysvětlit. No a tak jsem začal, řekl jsem mu úplně všechno. I to jak krásně vypadá. Ale to jsem asi dělat neměl, protože si usmyslel, že mě s ním dá dohromady. Asi bych mu měl říct o tom rande. „Nini je tu ještě jedna věc kterou nevíš." Začal jsem opatrně a Niall se na mě podíval a pohledem mi pokynul abych pokračoval. „No víš mi spolu dnes jdeme na rande." Pípl jsem potichu, že jsem se sotva slyšel, ale Niall to slyšel moc dobře. Ihned vyskočil z mojí postele a začal radostně šílet. „Lou-Lou má dnes rande!" Začne zpívat a tancovat po pokoji. Ale najednou se zastaví a já se bojím co ten blonďatej Ir zase vymyslel. „Mám otázku! Vy jdete hned po škole?" Jen jsem přikývl. „No tak rychle vstávej musíme tě připravit! Honem, honem, honem a nechci nic slyšet!" „Ale mě se nechce." Začal jsem protestovat, ale nebylo mi to nic platné jelikož mě Niall vytáhl z postele rovnou prěd skříň se zrcadlem. Začal mi prohrabovat celou skříň a já se jen divil co všechno tam mám. Na některé věci jsem si ani nevěděl, že mám. No ale jak tak na to koukám budu muset ty věci protřídit a vyhodit. Ty věci se k sobě vůbec nehodí! Pane bože budu muset jít s Ninim nakupovat. „Na zkus si tohle...a...tohle." Podal mi fialovomodrý svetr a světle modré skinny. Nakonec navrch ještě přihodil černá krajkovaná tanga a černé podkolenky. Nic jsem nenamítal a šel se obléknout. Když jsem se oblékl tak jsem se chtěl prohlédnout v zrcadle, ale to jsem nestihl, protože mě Niall otočil směrem k sobě s lakem na vlasy v ruce. Začal mi upravovat vlasy a já jen doufal aby to vypadalo dobře. A ono ano. Vím, že to asi bude znít blbě ale podle mě mi to fakt sluší. „No vidíš jak ti to sluší. A mezitím co jsi se prohlížel v zrcadle mi napsal Luke. Prý pro nás přijede. Takže si vem snídani s sebou a sníš si ji v autě." Řekne mi s úsměvem. „Ano mami. Ještě něco?" Odpovím se smíchem a jdu do kuchyně kde si vezmu snídani a svačinu co připravil Niall. Sakra kdy to stihl? No nechám to být. Už jsem si vzal jenom bundu, boty a čekal na Nialla než přijde. Ten se objevil za chvíli a šli jsme ven za Lukem. Ten tam stál opřený o svoje drahé Lambo. Niall se k němu hned rozeběhl a skočil mu do náruče, kde se hned začali vášnivě líbat. Jen jsem nad tím posmutněl a šel si sednout do auta. Po chvilce se přidal i Luke s Niallem, který měl opuchlé rty od líbání. „Neboj Loui on se pro tebe někdo taky najde."Usmál se na mě povzbudivě Luke. A já se jen mírně usměju. „Neboj on už se někdo našel zlato." Řekne Niall, který se nejdřív podíval na svou drahou polovičku a pak na mě. „Jako vážně? A jak pak se jmenuje?" Usměje se takovým divným úsměvem a mě hned dojde, že mu tu Niall řekl. „Nialle! Děláš si ze mě srandu! Proč si to někomu říkal?" Zaúpím jako raněné zvíře a mám chuť Nialla uškrtit. „Promiň Boo, já nechtěl, ale on mě vydíral a trápil!" „Tss cože? Moc dobře jsem viděl že se ti to líbí!" Ušklíbl se Luke a já byl rád, že už jsme ve škole, protože vážně nechci vědět co spolu dělali. Vystoupil jsem a rozloučil se s Lukem a musel počkat i na Nialla, který se nechtěl odlepit od Lukeho. Museli jsme se rozloučit, protože má dnes Luke jiný rozvrh. Když už se konečně od sebe odlepili šli jsme do šaten. Když jsem otevřel mojí skříňku tak na mě vypadl malý papírek na kterém stálo: „Budu na tebe čekat před školou. H" Zčervenal jsem jako rajče a s uculením jsem se otočil na Nialla, který čuměl do mobilu. Asi si zase psal s Lukem. Došel jsem tedy k němu a to už si mě i všiml. „Co se stalo, že se tak culíš?" Zeptá se mě udiveně a já mu podám lísteček. Niall si ho přečte a pokroutí s úsměvem očima. Já si od něj lísteček zase vzal zpět. S úsměvem jsme se rozešli do třídy kdy jsme měli první hodinu. Povídal jsem si s Niallem když mi zazvonil telefon oznamujíc že mi přišla nová zpráva.