Magická Dívka

12. Daimon

Poklidně jsem odpočívala a najednou jsem byla celá mokrá.
"Áááááááááaááá!!! "
"Hahaha!" ON se mi ještě směje! To mu nedaruju! Polil mě VODOU!

Použila jsem vzdušnou magii a tou ho přistrčila ke mě.

Měla jsem v plánu udeřit ho ale on to předpokládal a chytil mou ruku, takže jsem se právě kroutila aby mě ruka tolik nebolela. Zkroutil mi totiž mojí ruku za záda do bolestivé pozice.

Strašně jsem se naštvala a nevědomky jsem použila kouzlo, po kterém jsem omylem. Říkám fakt omylem a né úmyslně mu zapálila jeho triko a kšiltovku.

Teď jsem se smála já kvůli tomu, jak se Petr snaží uhasit oheň na sobě

Omylem jsem ale spadla do louže, která zbyla po mém nechutném vzbuzení.

Pak jsme se tam smáli oba dva. Jako blázni neboli největší retardi světa!😄

Chtěla jsem se jít převlíct z teda úplně úplně a úplně total promočeného oblečení, teda pižama.
"Péťo? Prosím tě... nevíš náhodou, kde je šatna nebo nějaké oblečení? Nic tady nemám. "Petr se ušklíbl. Ten otravnej úšklebek znám. Něco po mě chce
"Dobře, ale co kouzelné slovíčko?"
"Prosím! " zakňourala jsem otráveně.
"Tak jo! Oblečení máš támhle na té skříni a já zatím vypadnu. A ještě, přijď pak za Calibreusem. Něco ti chce říct."
"Dobře, a teď už konečně vypal!"
"Jo jo jo jo! Brrr! Ne tak zhurta! " zašklebil se Petr ale vypadl.
"Otrava" řekla jsem hned poté co vypadl. Blbeček jeden!

Hned potom, co jsem se oblékla, tak jsem šla po paměti k tomu velikému stanu.

"Á! Tady jsi. Slyšel jsem, že jsi měla nehezké probuzení" řekl a usmál se, mezitím co já se naštvaně zamračila na Petra. Ten se zlomyslně ušklíbl a dál se věnoval svému postavení vedle Calibreuse.

"Takže, přejdeme rovnou k věci. V našem světě, jak už jsi patrně zpozorovala, umí někteří jedinci používat energii. Energie se dělí na čtyři části. Energii vzdušnou, energii ohnivou, energii zemní a energii vodní. Každý jedinec dokáže používat jeden druh energie. Tady Petr například umí používat a ovládat energii vodní. Tito jedinci se nazývají jednotní. Pak jsou jedinci dvojití a existují i jedinci trojí. Pravda je, že existuje jeden člověk na světě který používá všechny části energie. A ten člověk jsi ty. Já jsem trojitý jedinec. Ovládám vše, kromě ohně. Moje tetička je stará a proslavená tím že vyřtkla zkázu nad celým světěm. Jediná záchrana našeho světa je jedinec, který ovládá a může použít vše. Problém je v tom, že má teta vyřtkla, že zachrání svět společně s bájným drakem. Vejce toho draka máme, akorát vůbec nepuká..."
"...a vy po mě chcete, abych šla k tomu vejci." doplnila jsem radostně.
"Přesně tak. Souhlasíš? Nebo ne?"
"Souhlasím. Chci zachránit svět, i kdyby mě to stálo život." prohlásila jsem.
"Dobrá. Tak pojďte za mnou." řekl Calibreus.

" Tak jsme tady." prohlásil slavnostně v bílé místnosti v podzemí.

Uprostřed bylo vejce o rozměrech jako mé tělo. Bylo černé a na černém pozadí byly bílé a ohnivé tečky. Celé vejce mělo královský dojem. Přešla jsem k vejci a pohladila ho. V mysli mi vytanulo jméno. Daimon! To je jméno!
"Daimon? Hezký jméno. Líbí se mi. Bude ale podmínka. Budeš mi říkat nebo oslovovat Dai."
"Tak jo, jmenuji se na uvítanou Alex. Jako od Alexandry kdybys nevěděl. Jak vlastně dokážeš mluvit, když jsi ještě ve vajíčku? "
"Jsem už vyvinutý, akorát čekám na správného majitele, kterému bych byl věrný přítel."
"Jak dlouho jsi ve vajíčku?"
"Dva roky"
"To si děláš! Tak dlouho?!"
" Ano, tak dlouho. Je to hodně dlouho a ti neschopní lidi co si říkají ,kouzelníci' ještě nenašli nikoho vhodného."
" Jak bys chtěl, aby vypadal tvůj přítel? Kterému bys byl oddaný?"
"Chci, aby byl odvážný, schopný a neústupný. Taky aby byl velmi mocný a měl důvtip."
"To je vlastnost. Teda vlastně vlastnosti."
"Ano. Nezáleží na tom, jak vypadáš zvenku, ale na tom, jak vypadáš zevnitř."
"Moudrá slova. Ale jak vlastně vypadá vylíhnutí?"
"Vejce začne pukat, protože já použiju spouštěč a rozbiju vejce."
"Aha. Vždy jsem myslela, že draci se klubou tak, že až dorostou, tak vejce prostě pukne."
"Pošetilá myšlenka."
"Jak vlastně budeš vypadat?"
"Nevím. Jak vypadá mé vejce?"
"Má černý podklad a na sobě bílé a ohnivé tečky."
"To budu pravděpodobně mít barvu mezi černou a červenou a budu mít bílé břicho"
"Zvláštní! Ale nádherná představa"
"Že? Taky si myslím!"
"Ha! Tak jsi samec!"
"Ty jsi mě poslouchala a rozvášnila k povídání kvůli tomuhle?!"
"Ano. Dobrá lest."
"Velmi dobrá. Teď už jsem unavený. Nech mě spát. Myšlenkové mluvení dokáže vysílit."
"Dobře. Dobrý spaní!"
"Hahaha! Fakt vtipný" promluvil ironicky Daimon.
"Tak špatnou?"
"Po dracích se říká ,drsnou' noc."
"Tak teda ,drsnou noc'!"
"Hahaha! Fakt vtipný!Teď už ale doopravdy. Drsnou noc!"
"Drsnou!"

"Tak co? Co na tebe říkal?" zeptal se mě Calibreus.
"No, pojmenovala jsem ho na Daimona a Daimon to jméno přijal. Prý je ,drsné'. "
"To je výtečné. Mluvili jste spolu takovou hoďku dvě"
"Co že?! Tak dlouho? Mimochodem. Daimon je dost... Au! " to vejce začalo PUKAT!!! Část jeho skořápky mě trefila a já vyjekla.
"Rychle Alex, jdi blíž k tomu vejci."
"Vždyť mě trefí"
"To je jedno! Rychle!" pokrčila jsem rameny a šla k vejci. Už mě dvakrat zase zasáhlo skořápkou a já ale pokračovala stále dál.
"Polož ruku k vejci!" řekl mi Calibreus. Položila jsem ruku na vejce a to, se rozletělo. Daimon vykoukl a ja se udivila. Byl nádherný. Černý s červeno bílými odstíny. Nádhera. Daimon ke mě vzhlédl.
"Tohle bude trošku bolet ale ta cena za to bude veliká."
"Cože?!"
Daimon mě nečekaně hryzl do hřbetu ruky a zakousl se. Potlačovala jsem bolest a potichu mi tekly slzy. Daimon pochvíli zvolnil stisk a pustil mě. Místo toho, aby na mém hřbetu ruky byla zakrvácená rána, tam byla bílo-černá táhlá čára.