Ze života prodavačů 1

36.

Můj osobní včerejší zážitek :)

*************************

Zákazník:
„Chci tu vepřovou směs na čínu.“

Prodavač:
„Dobrý den. A kolik jí dáme?“

Zákazník:
„Do dvaceti korun.“

Prodavač:
*Nandá do malého kelímku lžíci směsi*

Zákazník:
„To je málo! Já chci plný velký kelímek.“

Prodavač:
„Promiňte, ale říkal jste "do dvaceti korun". Tohle máte za devatenáct.“

Zákazník:
„Já myslel, že toho bude aspoň půl kila.“

Prodavač:
*Nevěřícně pohlédne ba zákazníka*
„Půl kila za dvacku??“

Zákazník:
„No a ne?“

Prodavač:
„...Ne.“

Zákazník:
„No tak mi teda dej půl kila.“

Prodavač:
„Prosím osmdesát korun.“

Zákazník:
„To si děláš prdel?
To si to můžeš strčit do píči!“

Prodavač:
*Chytá nervy, přesto pokračuje slušně*
„Bohužel, tu nemám.
Takže to nechcete?“

Zákazník:
„Seš blbej, nebo co?
Samozřejmě, že chci.“

*************************

Upřímně? Někdy mě ti lidi fakt serou...

Za těch deset let už tolik neřeším "tykačku", přestože z ní dostávám tik..

Ale když mě někdo začne bezdůvodně urážet, či snad posílat "někam", drží mne na uzdě jen myšlenka, že nechci kvůli nějakému kreténovi přijít o práci...