Přišla jsem domů a sestra mě začala vyslýchat.S kým jsem byla a co jsem dělala.Tak jsem jí slušně řekla: "To je moje věc 😂" a ona se naštvala 😓😂.
Naobědvala jsem se a šla jsem ven.Přidala jsem fotku na Insta stories,že jsem venku.Asi po hodině jsem přišla domů.
Další den😊😉:
Ráno jsem se vzbudila.Podívala jsem se na telefon a byla tam zpráva od Jirky😍❤️😇.Napsal: "Dobré ránko,Denny❤️" tak jsem mu odepsala: "Dobré ráno,Jirko❤️." Tak jsme si asi půl hodiny psali a on se mě potom zeptal jestli by jsme nezašli ven. Tak jsem se zeptala mamky a ona mi to povolila.Tak jsem si našla na internetu bus a ve 12:50 mi jel. Tak jsem si nachystala věci do batohu a ve 12:45 jsem vyšla,protoze zastávka byla docela blízko.
Asi po 13 hodině jsem dojela na hlavní zastávku a už tam na mě čekal.
Šli jsme do města a tam jsem bohužel potkala svoje spolužáky😫. Začali křičet a ptali se furt dokola😓 "To je tvůj kluk?!" A pořád to opakovali!😓😯 Jirka čekal co odpovím.
Radši jsem sklonila hlavu do země a byla jsem radši zticha.Ve městě jsme si zašli do kavárny.Koupili jsme si cappuccino a zákusek😏😊.
Jenže pak už jsem musela jet domů,protože mi taťka zavolal,že k nám přijela návštěva.Přijela teta se strýcem. Tak jsem se s Jirkou rozloučila a jela jsem.❤️😊😏
Doufám,že se vám krátká kapitola líbila ❤️😊😏 mám vás ráda vaše dennyhockey77 ❤️❤️