Právě je neděle- 21:18 hodin a já přemýšlím.. Říkám si: ,,Zítra je zase pondělí.. zase škola.. zase ta hrůza..
Ráno vztanu, obléknu se, nasnidam se, namaluji se a vyrážím do školy. Po cestě si začínám přehrávat to všechno, co se zase bude dít. Vejdu do tridy a je to přesně, jako jsem čekala. Opět na mě všichni pokrikuji: ,,A zas ona. Zas ta kráva..." Procházím třídou a sednu si do své osamocene lavice úplně v rohu. ,,To je on." říkám si když si sednu. Prede mnou sedí moje tajná láska. Vážně ho miluju. No nic.. Na něj nemám. Po dni ve škole, když přijdu domů mi píše jedna spolužačka. Ta, která mě stále uráží a shazuje. Píše mi: ,,Ahoj. Všimla jsem si že nějak pokukuješ na Kevina. No pochlub se:)" Tak nějak jsem váhala jestli jí to mám nebo nemám říct.. Pak jsem si řekla že se asi změnila a chce být kamarádka tak jsem ji napsala pravdu. Cítila jsem se, jako by mě někdo měl rád..
Druhý den, když jsem přišla do školy jsem měla pocit, že to bude všechno lepší. Vkročila jsem do třídy a všichni se začali smát. Ona jim to řekla.. všem.. i jemu.. když jsem si sedla, Kevin se otočil a řekl: ,,Takovou zrůdu jako jsi ty nikdy nebudu chtít!" Potichu jsem se rozbrečela...
