i can feel it when we kiss

4th part

haiiii, darlinggsss ^-^ vítám vás u další kapitolky/části ^-^

hádám, že mi tohle vyjde ještě na takový 3 nebo 4 (nebo 5) částí ^-^ jenom prosím vás, omlouvám se za některé chyby  :c 

děkuji ^-^ luff you ˇ3ˇ 

DALŠÍ BUDE ZA 50 HVĚZDIČEK ˇ3ˇ

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Následuje ticho a bylo by to i příjemné ticho, kdyby Harry na obličeji neměl jeden z těch speciálních pohledů v jeho očích a znovu ho začal sledovat. Louisovi se to nelíbí, cítí se pak tak, že jsou jeho pocity na obrazovce a Harry si je přímo čte. Sklopí pohled na své dlaně, zoufale se snažíc najít nový téma na konverzaci.

Bohužel, zelenooký to na něj vychrlí.

„Co tě trápí, Louisi?"

„Možná to, jak na mě zíráš."

„Jenom se tě snažím poznat."

„Tím mi připomínáš Edwarda, Harry, ale nepomůže to." [Poznámka: kdo viděl Twilight Ságu, tak je to zřejmě z toho. Prostě Edward zíral na Bellu, tak autorka toho zde využila a napsala to sem. Prostě Harry moc zírá na Louise a Louisovi to vadí, proto použil, že mu tím připomní Cullena. :D]

Zamyšleně přimhouří oči, nespouštějíc je z modrookého. Pak se nakloní ke stolu a vezme jednu z frézií.

„Fresia," řekne, jeho Francouzský přízvuk dodávajíc slovu vášeň. „Představují confiance. Důvěru," položí květinu do Louisovy dlaně. „Můžeš mi důvěřovat."

Modrooký Brit je stále ticho, prsty přejíždějíc po okvětních lístkách květiny.

„Nechci, abys byl smutný," dodá tiše kudrnatý.

A to Louise zlomí.

Slzy mu začnou téci po tvářích, než je dokáže vůbec zastavit, pomalu a potichu kapající na jeho dlaně. Škytá a v rozpacích odvrátí pohled. Přísahal, že se nerozbrečí před Harrym, ale přesto se rozbrečel.

Ale Harry, milovaný Harry, beze slova si pouze modrookého přitáhne do vřelého objetí.

„Omlouvám se," zašeptá mu do ucha.

Louis prudce zakroutí hlavou, protože ne, Harry neudělal nic špatného. Nemůže nechat Harryho si myslet, že něco špatného udělal, když jenom řekl nějakým způsobem, starám se o tebe. I když se potkali jen před pár hodinami.

Louis ty slova totiž tak moc potřeboval.

„Ne, není to tvoje chyba jen... Věděl jsem, že se tohle nakonec stane. Děkuju ti," zvedne ruku k jeho obličeji a utře si oči. „Kurva, jsem to ale trapný."

„Pláč není trapný. Silné pocity nikdy nejsou trapné, i když jsme byli naučeni, že jsou. Jací by byli lidé bez silných pocitů, hm?"

„Jsi vždycky takhle... Však víš, upřímný ohledně všeho?"

„Mám rád upřímnost," řekne Harry zase pro jednou s úsměvem.

„Můj přítel mě podvedl," vyhrkne ze sebe nakonec Louis.

Tak to tedy bylo. Upřímnost byla ten způsob, jak to ze sebe dostal.

Cítí, že je Harry trochu napjatý a nervózní, tak si ho přitáhne do objetí.