i can feel it when we kiss

7th part

Eleanor už je očekává v obchodě, když přijedou. Na tváři má kurevsky-užírající úsměv. Louis si toho všimne, zatímco Harry jemně kroutí hlavou a věnuje jí nenápadný krátký, ale přesto vražedný, pohledy.

I když, brunetka se tím nezatěžuje, jako by se někdy zatěžovala. Zeptá se Harryho na nějakou otázku, ve Francouzštině, na kterou jí Harry jenom krátce odpoví. Otočí se na Louise a malinko se usměje. „Počkáš tu prosím? Za chvilku se vrátím.“

S těmito slovy kudrnka rychle spěchá po schodech nahoru. Louis se svalí na židli před recepčním stolem, čekajíc na zelenookého. Ani neslyšel, že se za ním připlížila Eleanor, takže malinko poskočí, když se hlas za ním zeptá;

„Takže, jaké bylo vaše ne-rande?“

Otočí se na brunetku a slabě se usměje. „Bylo to dobrý.“

Eleanor kývne. „Zeptala jsem se Harryho, ale není moc se mnou spokojený,“ řekne a modrooký se malinko zasměje.

„Yeah,“ řekne. „Všiml jsem si.“

Eleanor zjevně není tak dobrá nebo sebejistá v Angličtině, tak jako Harry, takže si moc nepopovídají. Ale, zdá se být dostatečně milá.

Najednou přijde ze zadní místnosti, za stolem, a v rukách drží jeden s Harryho květinových korunek, s hravým úšklebkem na tváři. Přejde k Louisovi a předá mu ho.

„Zkus si ho,“ řekne nadšeně, modrooký si váhavě dá do vlasů korunku.

Pro Eleanor se to zdá jako potěšení, protože se širokým úsměvem na tváři tleskne.

„Vážně ti to sluší, Louisi. Jenom, nech si to na sobě, chci vidět Harryho reakci. Prosím?“

Starší je malinko zmatený; proč by chtěla vidět Harryho reakci? Má jenom na sobě jeden z jeho květinových korunek, je to jakoby to bylo něco velmi speciálního, tak se pomalu zeptá;

„Jistě, ale proč?“

„Má je moc rád,“ odpoví brunetka. Louis nemůže říct, že tomu, z tohoto prohlášení, rozumí lépe.

„No, a to mě jakože, dá facku?“

Eleanor se zasměje. „Ne, myslím, že spíš opak.“

„O….kay.“

Najednou jsou slyšet rychlé kroky ze schodů; Harry přichází.

„Okay, za chvilku odcházíme, jenom si musím vzít—“

Zastaví se, když uvidí Louise. Zdá se, že na pár sekund ztuhnul. Modrooký chlapec sklopí pohled do svého klína. Za nimi slyší Eleanor, jak se tiše hihňá. Louisovi se ale nedaří v tomhle vidět srandu.

Kudrnka polkne a pak pomalu přejde k brunetovi, s chabým úsměvem na rtech.

„Louisi, proč máš na sobě mojí korunku?“ zeptá se letmo.

Starší pokrčí rameny. „Leželo to na stole, přemýšlel jsem, že bych si ji zkusil,“ zalže lehce, šetříc Eleanor dalšími pohledy od Harryho. Myslí si, že pro dnešek jich měla dost.

Úsměv na Harryho tváři se rozšíří a Louise chytí jemně za tváře. „No, vypadáš roztomile. Jako opravdový elf. Je to rozkošný,“ řekne mu a Louis zčervená.

Upřímně, kdo je kurva Eleanor?

Louis se usměje na své ruce a pak si z hlavy sundá korunku, aby ji jemně dal do Harryho vlasů.

„Myslím, že tobě to sluší víc. Květinový chlapec a tak.“

Kudrnka odejde od stolu, aby zhasnul světla a vzal klíče. Když je Harry pryč z jejich blízkosti, Louis se otočí na Eleanor.