10.

47 0 0
                                    

,,Ahoj, tak ty musíš být Liss," řekla ta neznámá holka a nadšeně mi podávala ruku. ,,Jo a ty jsi..?",,Luce," odvětila. ,,Taky tě ráda poznávám," a svoji pravicí jsem si s ní potřásla na seznámení.
A vyrazili jsme. Dohodli jsme se, že prostě dáme delší procházku. A tak jsme si povídali a povídali a bylo to velice příjemné. Luce byla moc milá a pořád se na mě usmívala až to bylo trochu divné, ale mně se to líbilo.
Prošli jsme parkem, poté kolem školy a postupně jsme se dostávali do části, ve které to sama moc neznám.
,,Holky nerad vám to říkám, ale už budu muset jít, kluci by chtěli skočit na pivo a já neodolám. Zvládnete to beze mě?"
,,No jo alkoholiku," rozesmála se Lucy a už ho rukou odháněla, aby už šel.
Šla jsem tedy s Luce dál sama. A kupodivu mi to nevadilo, bylo to fakt fajn. Prý k nám má nastoupit do školního florbalovýho týmu. To bude fajn, pořádně tam totiž jinak znám jen Ashley, a tak budu ráda za někoho kdo mě nevraždí pohledem. I když na florbale je Ash občas i docela milá.
,,Eh...máš fakt pěknej styl," vypadlo ze mě dost překvapivě i pro mě uprostřed krátkého ticha co nastalo. Luce se jen lehce pousmála. ,,Díky."

Pomalu se začalo stmívat a my se konečně
vrátily na místo, kde jsme předtím měli sraz.
Než jsme se rozloučili, daly jsme si na sebe facebook a domluvili jsme se, že zase někdy někam zajdem.

,,Tak jsem tady," řekla jsem a s těžkým oddychováním jsem se doma svalila na postel.
Měla jsem v sobě takové zvláštní pocity, Luce byla až nezvykle milá a taková dost... to nejde ani popsat. Ale moc jsem si to užila. Těším se až nastoupí do té naší školy.

Kdybys jen tušila ..Kde žijí příběhy. Začni objevovat