11.

32 0 0
                                    

Ve škole
Je to zajímavé. Mark se mnou poslední dobou vůbec nemluvil. Je fakt, že ani já jsem nějak extra nevyhledávala jeho, takže si nemáme co vyčítat. Ale vypadá nějak smutně, když se na něj tak dívám.
"Čau Marku, jak to jde? Co je nového?"
,,Aale ani se neptej, nějak nám to neklape s Ash." Povzdechl si.
,,O co jde?"
,,No já sám nevím, zase hádky a celkově..je takivá chladná, chvilkama až odtažitá.." posmutněle řekl.
,,Aha, promiň, ale s tímhle ti asi pomoct nedokážu, zkoušel si s ní o tom mluvit?"
,,Ještě ne..ale asi budu muset."
,,O problémech se musí mluvit, to je klíč ke každému fungujícím vztahu."
Je zajímavé, že ze mě lezou taková moudra, ale sama nikoho nemám.
A bavili jsme se celou přestávku a pak i další a další a další a pak mě šel i doprovodit domů. Zase mě zasypával hromadou otázek ohledně Thomase a nějak nedokázal pochopit, že mezi námi nic není. Je to jako mluvit do dubu.
Já mu popovídala o naší budoucí spolužačce Luce, o tom jak pilně trénuju florbal na velký zápas, který už se pomalu blíží a o tom, jak bych už hrozně ráda měla nějaký vztah a zkušenosti, protože všude kolem mě se to páruje.
Vím, že na tohle se nemá spěchat, ale já prostě nějak vždycky neměla štěstí. A ráda bych věděla jaké to je někoho opravdu milovat a mít ho tady pro sebe pořád...trávit s ním čas a.. no jo, zatím si o tom můžu nechat jen zdát.

Kdybys jen tušila ..Kde žijí příběhy. Začni objevovat