15.

35 1 1
                                    

Bylo další podzimní poněkud chladné ráno a já si jako každou středu kupuji na cestu do školy kafe s sebou, protože bych to bez něj jinak dnes nezvládla. Po cestě jsem měla šanci nad vším přemýšlet, cítím se za poslední dobu fakt šťastně. Nepotřebuju nějakého kluka k tomu, abych byla spokojená. Mám fajn kamarády, poznala jsem Luce, začala jsem se bavit s Thomasem a s Ash je to také lepší. Co víc si přát.
Vcházím do budovy školy poněkud brzy. Co to sakra? Z mé skříňky na mě vypadl jakýsi kus papíru.

,,Nevím jak dál, nedokážu se na tebe jen dívat."

Jsem docela zaskočená, nějak nevím, jestli to myslel dotyčný vážně nebo je to jen něčí hloupej vtip. Ale jestli je to pravda..tak to je...poněkud milé. Kéž bych tak věděla od koho ten vzkaz mohl být. Možná je na čase prozkoumat mínění o mně u mých spolužáků.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 08, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Kdybys jen tušila ..Kde žijí příběhy. Začni objevovat