Bydlíš hned vedle nás...mám okno na střeše, a on zase to svoje hned naproti tomu mému. Ve své podstatě si vidíme přímo do pokoje. Vždycky o půlnoci si sednu k oknu a pozoruji, jak spíš...vypadáš jak anděl...mohla bych se na tebe dívat celé hodiny, kdyby mi nervalo srdce, že tě nikdy nepoznám, nikdy s tebou nepromluvím...proto si vezmu housle a snažím se zapomenout.....
ČTEŠ
Tóny mých slz
Short StoryKaždý večer si sedne na střechu...nepláče...hraje tak líbezně a zároveň žalostně, že nejsou slzy potřeba, stačí jen ta píseň...ty tóny...tóny slz
