4

86 4 0
                                    

Ráno jsem se vzbudila dost pozdě bylo asi půl dvanácte. Naštěstí rodiče měli jet k babičce a dědovi. A jelikož čekali že budeme mrtví, tak jeli bez nás. Za to jsem jim moc vděčná. Nebyla jsem na tom moc dobře. Teda jako já nemam co říkat. Myslim že Mia to má horší, ale i tak nejsem na tom nejlíp.

S povzdechem jsem vstala a šla do koupelny. Když jsem viděla svůj odraz v zrcadle, tak jsem málem dostala infarkt. Opuchlé oči, kruhy pod očima k tomu modřina a rozthlí ret. Vlezla jsem do sprchy a nechalá téct horký proud vody na mé tělo. Byla jsem tam asi hodinu. Pak jsem vylezla oblékla se a namalova jsem se. Snažila jsem se nějak zamaskovat tu modřinu, ale moc to nešlo. Dělala jsem co jsem mohla. Když už jsem to vzdala tak jsem se vydala do kuchyně kde byla Mia.

"Ahoj" pozdravila jsem a Mia se na mě otočila "Ahoj, no ta modřina ti moc zakrýt nejde" řekla a přešla ke mě. "Jess to musela být velká rána" řekla ustaraně a pohladila mě po tváři "To nic není Mio" řekla jsem a usmála "Jess vždit to vidím a ten ret" poukázala na muj roztrhlej ret "Mio opravdu to nic není" trvala jsem si na svém "Mio já-" začala jsem "Neomlouvej se Jess za nic nemůžeš" skočila mi do toho a obejmula mě "Můžu, tohle se nemuselo stát a ty.... ty jsis to mohla víc užít" utekla mi jedna slza "Jess ale notak. Užila jsem si to i tak. To co se stalo se prostě stalo, ale to neznamená že jsem si to neužila" řekla a podívala se na mě "Netrap se ano?" zeptala se "Dobře" přikývla jsem a obě jsme se usmáli "Tak pojď něco vyvedeme s tou modřinou" řekla a táhla mě na horů "Mio já zkoušela všechno" uchechtla jsem se "To ale ještě nevíš co dokážu" řekla a já se začala smát.

Mia mě dotáhla k sobě do pokoje a posadila mě na postel. Vzala si židly od psacího stolu a přešla ke mě. Došla do své koupelny a nesla kosmetickou taštičku. A už to začalo. Poručila mi abych zavřela oči. Tak jak řekla, tak jsem udělala. Začala na mě patla ty svoje věci. Malem jse u toho usla. Ale konečně po chvíli mi řekla že se můžu jít podívat do zrcadla.

Vztala jsem a šla do její koupelny a podívala jsem se na sebe. Málem mi upadla brada "No páni Mio. To..To je užasný jak jsi to udělala?" vykulila jsem na Miu oči "Zlatý ruce" řekla se smíchem "No to stoprocentně" přitakala jsem. "Mam nápad" dodala jsem a Mia na mě nadzvedla obočí "Pojď semnou vezmem barvy a trochu si na silnici užijem srandu" řekla jsem "Nechápu tě" řekla Mia "Trochu se ušpíníme takže se na to připrav. Vemem barvy. No oni to uplně, tak barvy nejsou spíš je to takové práškové, ale je to strašně uklidnující" vysvětlila jsem "Jo tak jo. To zní skvělě" řekla a šla se převléct. Já udělala to samé. Ještě jsem po cestě napsala Becy a Thomovi jestli se nechtěl přidat. Thom měl už program ale Becy přikývla, takže to bude takova dívčí jízda. Alespoň se nějak odreagujem.

Vyšli jsme z domů kde čekala Becy. "Ahoj" pozdavila "Ahoj" pozdravili jsme jí s Miou "Tak jdeme dámy" poručila Becy. S Mijou jsme se usmáli a nasledovali jí na naše místo kde moc auta nejezdí, teda spíš vůbec. Když jsme tam přišli, tak jsem položili tašky na obrumník. Pak jsme vyndavali prachový barvy. "Holky pojďe ke mě. Musíme se namalovat" řekla Becy a Mia se udiveně na mě podívala "Myslí barevný pruhy na tváři" vysvětlila jsem a vydali jsme se k ní. Udělali jsme si pruhy a vydali se doprostřed silnice.

"Mio neni to nic extra jo tak jen, aby jsi si nemyslela jaký to bude užasný" řekla jsem jí a vzala si do ruky takovou žlutou barvu. "Neboj se" usmála se na mě. Kývla jsem a sklonila a přitom máchla rukama a barva vyšla ven. Dělalo to takový pruh od víčka. Ono to neni nic extra, ale člověk se tak uklidní. Je to lepší než sprejovat vagóny a pak se nechat zavřít do basy. Nějakou tu hodinku jsme tam viváděli. Střídali jsme barvy a Mia si to hodně užívala "Páni je to strašně super a velká zábava" chlubila to nadšeně Mia "To jsem ráda" řekla jsem a usmála jsem se na ní. Najednou se ze zatáčky vyřítilo auto "Jess" slyšela jsem holky a pak jsem slyšela brzdy. Auto zastavilo malý kousek ode mě a holky hned ke mě běželi. "Jess jsi v pohodě" vychrlila Mia a já se na ní podívala celá ještě v šoku "Jo" řekla jsem a najednou se rychlostí blesku otevřeli dveře. "Panebože Jass mohl jsem tě srazit" řekl Tim když vylezl z auta "Je náš zachránce" vypískla Mia a Becy se na mě tak podívala a já jen mávla rukou a otočila jsem se na Tima "Co tu děláš?" zeptala jsem se ho "Že by projíždím" řekl ironicky "To vidím ale co děláš tady na té silnici" zeptala jsem se znova " Tady tudy to mam rychlejší ke kamošovi" vysvětlil "Spíš co tu děláte vy?" zeptal se a všechny si nás prohlídnul "Blbnem s prachovíma barvama" řekla Mia "Aha" přikývl udivěně "Prostě něco jako kdyby jsi sprejoval na vlaky, ale za tohle tě nezavřou v tom je rozdíl. Proto jsme tady protože v téhle časti moc auta nejezdí. Až na tebe" vysvětlila jsem "To víš já jsem všude. Tak si na sebe dávejte pozor. Uvidíme se v pondělí na hodině" řekl a nasednul. Já se rychle vydala ke dveřím "Jak na hodině?" zeptala jsem se zmateně. Jenom se ušklíbnul "Jednu hodinu máme spojenou" vysvětlil a já šla dál "Tak zitím princezno" řekl a odjel já tam jen nehnutě stála a ukládala si do hlavy co mi to pravě řekl. Princezno? To jako fakt? Z přemýšlení me vytrhla Becy. "Jess myslím že jsi mi něco neřekla" řekla a já se na ní otočila "Vysvětlím ti to po cestě" řekla jsem a vydala se k tašce.

Zbalili jsme věci a vyšli domů. Po cestě jsem to všechno Becy řekla. Jenom na mě koukala s pusou do kořan "No tyvole tak to bych do něj neřekla" udivila se "No to ja taky" přitakala jsem "Tak proto jsi zmizela" řekla chápavě a já si vzpomněla že jsem jí nedala vědět "Ježíš Becy moc se omlouvám" začala jsem a omluvně se na ní podívala "V pohodě" řekla a objala mě. Ještě chvíli jsme se bavili a pak jsme zalezli s Miou domů. Udělali jsme jídlo koukali na televizi povídali jsme si a pak jsme šli spát.

Omlouvám se dneska část o ničem potřebovala jsem konečně něco zveřejnit, ale přístě to skusim napravit.

-Sis-

Miluju tě a zároveň tě nenávidímKde žijí příběhy. Začni objevovat