best of...

8.

Nakonec jsem se rozhodl jít do kuchyně. Chtěl jsem ho poprosit o něco na jídlo, neboť jsem už pár hodin nic nejedl. Začal jsem tedy postupně bloudit po celém domě. Patro, ve kterém se nacházel můj pokoj bylo obří, asi 5 pokojů i s mojím a koupelna. Když jsem slezl schody dolů, dostal jsem se znovu do předsíně. Šel jsem po chodbě dál. První dveře, obývací pokoj, druhé, pokoj asi jeho ložnice. Další dveře, další pokoj. 4 dveře, koupelna. Ach konečně kuchyň. Vešel jsem do 5. dveří.
"A-ahoj, um.." nestihl jsem ani nic říct a už na stole stál talířek s jídlem.
"Sedni si a pojď jíst" řekl usměvavě JungKook.
Sedl jsem si na židli a chvíli jsem to jídlo jen pozoroval.
"Neboj, není nijak otrávené. Hele, já ti vážně chci jen pomoct, nemusíš se bát, že bych ti nějak ublížil." během proslovu si sedl na protější židli nejsem seděl já.
"Ehm.. A ještě něco, dojede sem asi dalších 6 kluků." řekl trochu s nezájmem v hlasu a hleděl už zase do notebooku.
'Tak to bude mazec, 8 kluků v jednom bludišti. Aha proto tolik pokojů ale stejně. Je tu 7 ložnic. A nás je 8.' řekl jsem si v duchu...
"a-ale tady je 7 ložnic." řekl jsem skoro neslyšně.
"Vlastně.. Tak jeden z nich bude hold na gauči" uchechtl se a zase začal ťukat do pc.
"A-ale já nechci nikoho vyhánět z jeho pokoje. Já - já" zakoktal jsem se.
"Neboj, nikoho nevyháníš, jsi host, takže neboj, kluci to pochopí, stejně se zase jeden z nich nastěhuje ke mě.. Ach jo.. Neboj, jsou to blázni, ale jsou strašně milí a přátelští a starostliví, hlavně Jin... Však počkej, to poznáš. A teď dojest a běž si lehnout. Vypadáš šíleně. "uchechtl se. Já jsem jen pokýval hlavou a rychle jsem to do sebe naházel. Talířek jsem dal do dřezu a s popřáním krásného zbytku dne, jsem se odebral do pokoje a následně do koupelny.
Higienu jsem zvládl rychle. Avšak... Oblečení..
" Kooku!? " křikl jsem do útrob domu.
"Ano?" vynořila se hlava z prvních dveří na patře.
"N-nemáš něco na půjčení?" podíval jsem se na něj prosebně
"Počkej" zalezl do pokoje. Slyšel jsem jen bouchání věcí o zem, nadávky a znovu nadávky. Pak vylezl z pokoje s hromadou oblečení.
"J-jo spíš potřeboval jen něco na teď." lehce jsem se usmál.
"T-to nevadí" poškrábal se nervózně na zátylku a strčil mi to do ruk.
Já jsem tedy rychle zalezl do koupelny a oblekl jsem se. Tepláky mi byli veliké, triko na mě vlálo jako vlajka ve větru.
Sebral jsem zbytek oblečení a šel jsem zpět do pokoje. Oblečení jsem položil na onu židli a zalezl jsem do měkkoučké postele a nasál jsem tu nasládlou vůní. Vůně mě ukolébala ke spánku.