Navždy. (Tbs) 'Dokončeno'

Nůž

Rychle vzal kličky a nasedl do auta. V tom mu to ale došlo. Kam měl vlastně jet? Londýn. Proč je Londýn tak velký?
V tom ho napadlo ... vždyť přeci máme databází zaměstnanců. Tam bude její adresa. Spěchal do práce.
,,Brodie co tu děláš?!" Podíval se na nej jeho otec. ,,Pusť mě k počítači!" Vytrhl mu iMac z rukou a hledal Miu. ,,Mám to! Winstona 554!" Vykřikl a běžel zpět. Jeho otec jen kroutit hlavou.
Thomas rychle nasedl do auta a vyjel. Nedošlo mu ale, že ulice s tímto názvem je v Londýně dohromady asi 25.
Projel celý Londýn. Po Mii jako kdyby se slehla zem. Tohle ne. Položil si hlavu na volant, když byl u jednoho z domů. Už to chtěl vzdát. ,Severní Londýn, synu ;)' přišla mu sms od jeho táty. ,,Díky!" Vykřikl a plnou rychlosti vyjel na druhy konec Londýna.

,,Nikde jsem nebyla!" Mia se hadala s Edgarem. ,,Tak mi k* rekni kde si spala ty..." ,,No ty co?" Provokovala ho Mia.
,,Já ti takovou fláknu!" Natahoval se Edgar. ,,To jsi celej ty. Na to jediný se TY vzmůžeš!" Dostala facku. Chytla si hořící tvář a plakala. ,,Stěhuju se!" Utekla do ložnice. ,,A kam půjdeš!?" Chechtal se, ,,Na silnici?" ,,Jsi fakt debil!" Řekla mu. ,,Tak a dost holčičko! To stačilo!" Chytl Miu za ruku. Zkroutila se bolestí na zem. ,,Doma budeš! A do práce? Na to zapomeň." ,,A jsi ty normální? Kdo asi bude splácet tvoje dluhy?" Křičí po něm a jde do kuchyně. ,,Ja už toho mám dost. Přestaň na mě řvát ty hysterko!" Vzal nůž z linky a přiložil ji ho k břichu. ,,Tohle umíš." Udělala krok k němu a cítila jak jí ostří projela kůží. ,,Hrdino..." břichem ji projela neskutečná bolest. ,,Do pr*ele!" Vykřikl, když viděl jak na její bílé košili se zvětšuje flek krve. ,,Ty jdi do pr*ele." Řekla až s velkým klidem a držela si břicho a druhou rukou se opírala o linku.
Edgar se rozběhl rozvalil dveře a utekl.
Kolem jel zrovna Thomas a viděl ho. Jejich pohledy se setkaly. Ale Edgar běžel dál. Byl to on nebo ne? Thomas byl zmatený a pomalu zastavil.

Mia celou dobu klela. Ležela na zemi v křeči. Myslela si že umře. A že ho už nikdy neuvidí.
,,Mio!" Vykřikl Thomas. Nebo se jí to zdálo. Pobláznil ji hlavu. Stačila jediná noc. Proč se vracel do Londýna. Když dělal v Americe?

Sanitka naložila Miu. Zdálo se jí to - nebo tam opravdu stál. Její anděl.
Thomas autem spěchal za nimi.
,,Stůjte pane. Dal nemůžete." Zarazila ho sestřička. ,,Já musím!" ,,Jste snad doktor?" Usmála se. ,,Ano!" Hbytě vytáhl peněženku a ukázal ji průkaz. Byl doktor. Ale práv. Nikoli medicíny. Sestřička se usmála a vrátila mu kartičku. ,,Sedněte si do čekárny. Jakmile prijde doktor, řeknu Vám." ,,A co ji budou dělat?" ,,Operovat." Řekla stroze. Thomas si vzdychnul. Ale věděl že nemá odporovat.

V čekárně to bylo nekonečné.
,,Pane?" Přišel doktor. ,,Jste rodinný příslušník?" ,,Jsem bratr." Zalhal. Věděl že se to nesmí. ,,Hmm." Prohlédl si ho doktor. ,,Tak co je s mou sestrou?" Podíval se na nej. ,,Operovali jsme jí břicho. Je v pořádku. Ale teď musí hodně odpočívat." ,,Chci ji vidět!" Vykřikl. ,,No... dobře. Ale jen dvě minuty." Vyšli spolu. Thomasovi dali papírový plášť.

,,Jsem u tebe..." přiběhl k její posteli a chytl ji pevně za ruku. Mia jen pohla hlavou a pootevřela oči. Thomas se usmál, ale Mia spala dál. ,,To je v pořádku..." Hladil ji po vlasech. ,,Už bude jen dobře. Tam se už nevrátiš..." líbl ji na čelo.

———-
Bude víkend a já mám druhou práci. Nestihla bych psát tak tu máte 2 díly. Snad další bude v neděli 😊