Mountain pack

6. kapitola

Uběhlo pár týdnů a Sweet ležela v trávě a Démon ležel vedle ní. Stromy byly zbarvené do oranžova,
žluta, červena, a hněda. Počasí bylo celkem chladné a podzim trval asi jeden měsíc.

Z pohledu Akima.
Akim ležel vedle Death Valley a řekl:„ máme to říct alfě?" „A co?" zeptala se tázavě Valley. „No to, že jsme druh a družka." poznamenal pobaveně Akim. „No jo, měli bychom jí to říct." Řekla Valley něžným hlasem a olízla Akimovi ucho. Oba dva vstali a vydali se směrem k Démonovi a Sweet. Když k nim došli, tak Akim povídá: „ Alfo, no já...my ti chceme jenom říct, že jsme s Death Valley druh a družka."
„Aha, dobrá, díky, že jste mi to oznámili." podotkla Sweet. Pak se zase oba dva obrátili a šli zpátky. Všichni si ještě chvilku odpočinuli a pak se vydali dál. Když najednou Sweet zavětřila a ucítila laň. Sklonila hlavu a všimla si malých skvrn krve.
„To bude ta laň!" pomyslela si a zavelela:„ honem za mnou, cítím laň!" Všichni se rozběhli po pachu laně. Když doběhli, tak Sweet spatřila mrtvou laň. Byla čerstvě zabitá! Ale kdo to udělal? To Sweet nevěděla. Ale řekla:„ no, měli bychom tu laň rychle odtáhnout pryč odsud, taková příležitost se nám jen tak nenaskytne!"
Sweet a všichni ostatní laň
vzali za nějakou část těla a snažili se ji odtáhnout co nejrychleji pryč. Zuzka sebou nervózně trhla a řekla:„ Sweet, já cítím kojoty, měli bychom odsud vypadnout a hned!" Všichni začali táhnout laň rychleji. Zalezli si s laní do křoví v lese a Sweet řekla: „vyválejte se v listí a bahně, abyste zakryli své pachy!" Jakmile to dořekla, začala se ona a všichni ostatní válet v bahně a listí. Když byli už všichni  dostatečně vyválení, aby nebyli cítit jejich pachy,
Sweet uslyšela, jak se kojoti blíží a něco si šuškají. Pak zahlédla jednoho velkého kojota, s velkou jizvou přes oko, který říkal: „já cítit pesy za mnou!" Kojoti začali čmuchat všude v lese a najednou ke keři, kde byli všichni schovaní, pak přišel ten velký kojot s jizvou přes oko.
Sweet cítila jeho dech a sevřelo se jí hrdlo strachem, srdce jí začalo hlasitě bít hrůzou. Kojot si ještě ten keř chvíli prohlížel a chodil okolo něj a pak odešel pryč a všichni kojoti šli za ním. Když kojoti zmizeli v lese, Sweet si oddychla a řekla: „uf, to bylo o fous, málem nás ten kojot našel. Pak Sweet kývla na Démona a Moon a všichni tři opatrně vylezli z křoví ,aby prozkoumali, jestli už je to bezpečné. Když se ujistili, že žádné nebezpečí nehrozí, tak Sweet dala znamení ostatným členům, aby vylezli. Když vylezli a vyndali z křoví i laň, tak ji zase každý uchopil za nějakou část těla a odtáhli ji někam do lesa na bezpečnější místo. Tam ji položili a začali jíst. Nejdříve Sweet, pak Démon, potom Moon a pak lovci, po nich hlídkaři a nakonec omega Mlha.

No, k této kapitole nemám co dodat, jen že je dlouhá 490 slov. :D