Druhá šance?

78 4 0
                                    

"Dobře Maxi,ale jenom chvíli,pak už musím jít."řekla hlasem,který u ni nebyl známý.I Max se malinko lekl.Takle se Laura ještě nechovala.Ale uvnitř Laury se dělo několik věci....znovu si vzpomněla na Maxe,že ji lhal,a proto změnila svoji barvu hlasu,který i ji překvapil.Ale nejhorší na tom bylo,že ji k Maxovi pořád něco táhlo...nechtěla se s nim rozloučit ve špatným,ale ona se s nim ani nechtěla loučit.Max tedy začal,aby ji to malinko vysvětlil:"Lauro....tedy dobře přiznám se ti...jsem následník trůnu.Moje babička je jakoby královna,ale není to samozřejmě jako za dávných časů...Já ale chci žít normálně.Nechci se stát princem,neumim to a taky je to hrozně velká země.A můj otec se před lety pohádal s babičkou o vážných věcech nebo spíš můj otec je úplně stejný v tom,že nechce vládnout.A babička od té doby s nim nemluví.Ale já ji nechci udělat to stejný,mám ji rad.Myslim,že kdyby tě poznala moc by si tě oblíbila..Nechtěl jsem ti to říct,protože o tom nerad mluvím a taky jsem se bal,že by jsi mě pak opustila.Což se stalo."ukončil na chvíli svůj proslov.Pak ale dodal:"Lauro já tě nechci ztratit,ještě nikdy jsem nepoznal holku jako jsi ty.Jsi dokonalá.Dej mi ještě šanci.Miluji tě."podíval se mi do oči.Videla jsem tam smutek.Ale mohla jsem jen tak na všechno zapomenout?Mohla.Ale bála jsem se.Svých pocitů.Co když se stane ještě něco,nechci už Maxe po druhé opouštět.Nejhorsi je na tom,že Maxe pořád možná miluju.
"Maxi na jednu stranu tě chápu.Ale měl jsi mi všechno říct,neopustila bych tě,nevím jak tě to ani napadlo.Ale teď si musím všechno promyslet,dáš mi prosím čas?"promluvila jsem na Maxe.
"Samozřejmě chápu,ale je tady malinký problém zítra musím odletět už tam,protože mám tam hodně povinností a nemůžu to nechávat jenom na babi.Takže jestli se rozhodneš pro ano,přijed zítra v 11:00 na letiště.Pokud ne,tak se asi zabiju a zblázním,ale pochopim to.Jsou tady i lepší kluci než jsem já.A ty si někoho takového zasloužiš.Ještě jednou miluju tě."naklonil se ke mne a nejjemněji mě políbil,v polibku bylo mnoho citů,ale v břiše jsem měla zase motýlky,jako když mě políbil poprvé.Najednou se odtrhl a podíval se mi do oči.Pak odešel.Stala jsem tam ještě asi 15 minut než jsem se vzpamatovala.Neumim se ve mne vyznat.Mám to zkusit s Maxem ještě jednou?Nebo ma další tajemství,které tají a náš vztah se potom rozpadne?Musim si to všechno nechat projit hlavou.Mám na to ještě dost času,ikdyž zítra už je za chvíli...........

Doufáme,že se kapitolka líbila.😘Tak co přijede Laura za Maxem na letiště?Nebo se každý z nich rozejde a bude žít vlastní zivot?To se dozvíte v další kapitole😄
Anet&Barča

Nový začátek v New YorkuKde žijí příběhy. Začni objevovat