Bouřčina dobrodružství (Dopsáno)

pokažené shromáždění

/pohled Bouřky/
Mělo být první shromáždění od rozdělení našich smeček. Hodně jsem se těšila že zase uvidím svou sestru a bratra jediný na koho jsem se netěšila byla Ohnivákova smečka.
Večer
Záměrně jsem nechala Jinovatku, Deště a Sněha společně s omegou v táboře kdyby někdo náhodou zaútočil. Beta mi pomáhala seřadit smečku a po chvíli jsme mohli vyrazit. Šla jsem jako první a Beta jako poslední kdyby někdo začal zaostávat.,, Uf nejsme poslední" oddechla si Vlna která šla hned za mnou. Měla pravdu byla tu zatím jen Větrná smečka.,, Tak, jsme tady, nezapomeňte můžou se chovat jako přátelé ale mohou to být i nepřátele. Neříkejte proto nic co by nás mohlo ohrozit. Tak a teď se můžete rozejít" moje smečka kývla a všichni někam běželi. Šla jsem za Vánkem. Chystala jsem se ho vesele pozdravit ale on se na mě podíval naléhavým pohledem a kývnul abych šla za ním. Opatrně jsem se za ním vydala. Zašli jsme za velkou skálu na rohu mýtiny.,, Hele, sestřičko dávej si pozor na Ohniváka. Jeho hlídka říkala že si přeje lovit na našem území a když jsem odmítl tak řekli že se jednou pomstí" zakňučel polekaně Vánek.,, Nemá rozum, přeci jen je alfou jen malou chviličku takže neví co dělat"odvětila jsem. Pak mě někdo povalil na zem a já ucítila povědomý pach.,, Větévko!" Moje sestra mi začala olizovat čumáček a vesele kňučela. Pak se otočila na Vánka a olízala mu uši.,, Tak a už chybí jen Ohnivák" řekl Vánek.,, Já už jsem tady! Můžete si pohnout?!" ozvalo se nad námi zavrčení. Vzhlédla jsem a na skále stal Ohnivák a pozoroval nás. Vstala jsem a výšla na skálu. Větévka se postavila vedle mě a Vánek mezi mě a Ohniváka. Rozhledna jsem se a můj pohled se zastavil u Mraka z Větrné smečky. Díval se mi do očí a měl údivem otevřenou pusu. Pak se vesele usmál a já mu úsměv opětovala.,, Tak začneme" prohodil Ohnivák.,, Tak dobrá, první o čem bych chtěl mluvit je tvůj přístup Ohniváku" řekl Vánek chladně.,, co? O co jde? Stalo se něco?" Ptali se členové Větevnaté a Bouřlivé smečky.,, Ohnivák k nám poslal hlídku která po nás chtěla povolení k lovu na našem území" zakňučel Mrak. Zničeho nic Ohnivák skočil na Vánka a povalil ho. Zakousl se mu do krku a chystal se trhnout. Se zavytím jsem na Ohniváka zaútočila a kousla ho do zad. On se rychle otočil zakousl se mi do ucha a trhnul potom mě drapnul do obličeje a já jsem ucítila na oku hroznou bolest. Slyšela jsem bojové výkřiky a následne zavytí Větévky.,, Přestaňte! Shromáždění končí! Ohnivá smečka okamžitě vypadne nebo bude muset bojovat proti nám všem!" bolestně jsem kňučela.,, Fajn! Ohnivá smečko! Odchod!" Cítila jsem jak mi Vánek olizuje zraněný obličej a říká:,, díky! Díky! Díky! Vůbec nevím co bych dělal kdyby jsi tam nebyla"
Pokračování příště