38.

1.4K 44 0
                                    

Došla jsem do třídy kde obvykle mívám matiku ale když jsem tam došla nikdo tam nebyl což je divný protože vždycky když jsem přijdu je tu už milion lidí. Rozhlížela jsem se všude možně ale ani jedna taška tu nebyla. Přišlo mi to divný a tak jsem vyšla zpátky na chodbu a podívala jsem se na dveře učebny.
Z organizačních důvodu všechny dnešní hodiny v této učebně odpadají. Děkuji.
Jupiiiii zaradovala jsem se když jsem to dočetla. Všichni už byli asi na obědě ale já se rozhodla, že dneska nepůjdu. Měli jsme tam mít dvě hodiny matiky takže teď je teprve 12 a já nemám hlad. Prostě jsem si vzala věci ze skříňky a otočila se k odchodu. Vrazila jsem ale do Camerona, co bez mého vědomí stál za mnou.
"Soooorrryyy" pronesla jsem dlouze a sarkasticky a chtěla ho obejít ale zastavil mě.
"Hele ten včerejšek já......" Snažil se zase na něco vymluvit ale já ho nenechala.
"Ty co, ty jses kvůli jednomu člověku na mě úplně vysral. Nechal si mě tam a odešel si. Nevim na co na tom chceš ještě měnit" odsekla jsem a snažila se mu vytrhnout.
"Hele já promiň už se to nestane a...." Začal a tím už mě fakt vytočil, slyšela jsem bouchnutí hlavních dveří ale neřešila jsem to.
"To si už ze mě děláš prdel že jo?!!! Už tě mám plný zuby pořád něco slibuješ a já už toho mám dost!!! Už se kolem mě radši vůbec nemotej jinak ti klidně i fyzickým násilím vrátím všechno co jsi mi zatím udělal ty!! A teď pokud už nemáš nic jinýho než ty tvoje výmluvy mě pust a běž se vzdělávat protože ty to narozdíl ode mě potřebuješ!!!" Zařvala jsem na něj a konečně jsem se mu vytrhla. Obešla jsem ho a zamířila do hlavní chodby abych konečně mohla vypadnout. O skříňku tam byl opřený Shawn a nějaký kluk kterého jsem neznala. Chtěla jsem kolem nich jen tak projít ale Shawn se rozešel směrem ke mě. I tak jsem se nezastavovala a dělala, že jsem si ho nevšimla až dokud nedošel až ke mě a nestoupl si přede mě. Podívala jsem se do jeho očí... na slunečním světle se mu barvili do hodně světlé karamelově hnědé až zlaté a propíjeli se do těch mých.
"Hezky jsi to Camíkovi natřela" řekl a uchechtnul se
"O co šlo?" Pokračoval.
"To snad není tvoje věc ne"vyjela jsem i na něj.
"Dávej bacha na to s kým mluvíš" řekl s klidem a pořád na mě koukal.
"S kým mluvím vážně?? Mě přijde že mluvím s rozmazleným spratkem, co má na co všechno si ukáže a myslí si že mu tu vše patří" řekla jsem opovrženě a svůj zrak jsem přesunula z jeho oči na jeho hruď, trochu z obavy jeho reakce. Ať už jsem čekala jakoukoliv reakci tuhle ne.... začal se smát. Podívala jsem se na něj pohledem jako really?? a čekala jestli mi k tomu něco řekne.
"Víš že jsi zatraceně sexy když se takhle zlobíš? Takhle bych se dokázal hádat pořád" řekl a usmál se na mě. I když jsem ho moc dobře neznala poznala jsem mix povrchního smíchu, falešného a taky opravdového...ano opravdového. I když tam bylo tohle všechno jeho úsměv mě málem dostal do kolen.
"No já bych to nedokázala. Nazdar" řekl jsem a proklouzla kolem něj. Ještě jsem slyšela jak se směje ale neotočila jsem se. Ze školy jsem jela rovnou domů, kde jsem si četla, byla na mobilu....byla na mobilu a byla na mobilu. Kolem jedenáctý jsem šla spát.

Me and HimKde žijí příběhy. Začni objevovat