Once upon a time ( bylo, nebylo)

20 část

Pohled Layly
Šla jsem domů a táta za mnou byla jsem ráda aspoň je uvidím jak si spolu rozumí. Mami?! Laylo co tu děláš nemáš být ve škole? To je na dlouho někoho ti vedu. Otočila jsem se aby mamka na tátu viděla. Killiane? Ahoj Milah. Nechám vás o samotě. Usmála se na na ně a odešla do pokoje. Třeba konečně budeme spolu jako rodina. Najednou mi zazvonil telefon. Zvedla jsem to, ale to jsem dělat neměla. Laylo! Sakra co teď?.Dobrý den pane učiteli. Co si to dovoluješ utéct ze školy? Udělala jsem to co jsem měla udělat nashledanou. Než stačil něco říct típla jsem hovor a náhle se ozvalo ťukámí na dveře: dále. Zlato je vše v pořádku? Ano tati je jen mi volal učitel. Byl rozlobený? Rozlobený? Zřejmě byl rudý vzteky tati. Ale tohle není jediná věc která tě trápí. Co? Peter Pan? Pořád na něj musím myslet slíbila jsem mu že se brzo vrátím. Ty ho opravdu miluješ? A..ano. On se usmál. Tak tam běž, ale brzy se vrať. Vážně děkuju moc tati. Mám tě ráda slyšíš? Mám tě ráda. Začala jsem brečet štěstím. Já tebe taky zlato. Běžela jsem z domu a mamka na mě kokala nechápavým výrazem. Šla jsem k tomu rybníku kde jsem poprvé uviděla ten vír, ale nebyl tam. Byla jsem smutná tak moc jsem chtěla za Peterem. Šla jsem domů když jsem vešla mamka a táta na mě udiveně koukali: Laylo když jsem ti řekl že se máš vrátit brzo nemyslel jsem to tak že sotva když vyjdeš ze dveří hned se vrátíš. Nad tím jsem se musela usmát. No ten vír v té vodě jak jsem se dostala do Země Nezemě tam nebyl. To je nám líto Laylo. To nic jdu do pokoje. Táta se mnou přišel  ještě rozloučit a já šla spát. Měla jsem otevřené okno protože v mém pokoji byl hrozný vzduch.