Cesta za sny

15.KAPITOLA

Včera, ten sen a to všechno, bylo prostě zvláštní. Už to nechci nikdy opravdu nikdy zažít. Je mi Adama líto, že mu nemůžu nijak pomoc, ale tohle už je moc, vždyť je to nerealné, kdež to duch mé mamky by musel být taky, takže už oprvadu věřím čemukoli.
Holky se zdáli být vyspané za což jsem byla velice ráda, litovala bych, kdyby se kvůli mě holky nevyspali. Musím se přes to přenést a jít dál za svým snem. Když jsem tak nad tím přemýšlela zhevila se maminka se smutným výrazem. Dívala se na mě vyčítavým pohledem. Pochopila jsem, co tím myslí, ale co jiného mám dělat? ,,Tohle mi mami nedělej, prosím" řekla jsem potichu a na to zmizela jako nic.
Holky s Míšou se mě snažili rozptýlit ale když jsem ho spatřila podlehla jsem a musela se na něj dívat dokud mi nezněl výhružný hlas v hlavě. ,,Doufám, že si mé varování nevzala na lehkou váhu" řekla a mrkla na mě. Kývala jsem hlavou do prava a do leva. Usmála se na mě a toho si všiml Adam. Pohlédl na mě a jakoby to byl tentýž člověk, tentýž kluk co včera se mnou mluvil v parku u jezera. Dívali jsme se hluboko do očí a po té přišla tma, nic jsem neviděla ani necítila pociťovala jsem paniku, nevěděla jsem co mám dělat. Konečně jsem otevřela oči a nade mnou stála Denisa. Začala jsem sebou šít, když v tu ránu jako by mě něco neviditelného drželo v klidu. Měla jsem sakra velký strach, kde to jsem? A proč je tu ona? ,,Jsi na ošetřovně zkolabovala jsi tak jsem tě doprovodila s Adamem na ošetřovnu" řekla jako by se nic nestalo a k tomu dodala ,,Adam tady není musel na hodinu, ale neboj se budu ho od tebe pozdravovat" vysmála se mi a odešla pryč z ošetřovny. Zdravotnice přišla hned jak Denisa odešla a pověděla mi ať si příště dám větší pozor na hladinu tekutin v těle. Opravdu jsem tolik zanedbávala pitný režim? Zvláštní.
Do hudebny jsem šla jako ponocná, byla jsem hodně mimo.