2.

707 33 0
                                    

Z pohledu Dominika:

  „A je to tady, dnes je první den mistrovství světa.“ pomyslím si pro sebe. Opatrně vstanu abych nevzbudil Nečiho který je se mnou na pokoji se vydám do koupelny. „Doprd**e“ řeknu, když se malíčkem kopnu o skříň. Podívám se k posteli na které už sedí Neči a směje se mi.

   „Nesměj se.“ řeknu mu výhružně. „ Když ono je tak vtipný sledovat tě jak nadáváš tý skříni.“ odpoví se smíchem. Ani se nenadechne a spustí znovu: „ Kámo, tenhle měsíc máš fakt smůlu nejdřív ti dá kopačky tvoje holka a teď se nejmíň po padesátý kopneš do malíčku. Jenom doufám že to neohrozí tvoji hru.“ „ Myslíš že někdy najdu lepší holku než Denisu? Pořád nechápu já mě mohla podvíds s Jakubem. “ „ Holky si nevybereš ale lepší si najdeš určitě a třeba zrovna tady v Dánsku.“ odpoví mi Neči na mojí otázku. „ Pojď už radši na snídani než to Francík všechno sní." Řeknu mu s úsměvem.

   Po snídani nás čekal trénink, oběd, chvilka volna, rozbruslení a zápas.

  Na dnešní zápas se Slovenskem jsem se těšil po třech třetinách platí stav 2:2 a jde se do prodloužení. Asi po minutě prodloužení se Neči vydává do útoku který nedobrzdí a trochu si natluče o mantinel. Zápas jsme vyhráli 3:2. Teď zrovna odcházíme do autobusu a já si vzpomenu že jsem si nechal v kabině mobil řeknu trenérovi že se musím vrátit ať na mě nečekají. Rychle zaběhnu do kabiny popadnu mobil a vracím se zpátky po cestě ovšem narazím do nějaké dívky. Hned se jí začnu omlouvat a ona také jenže nejdříve tu omluvu řekla česky. Jaká náhoda pomyslím si. Rychle se za ní otočím a spěchám abych zjistil její jméno. „ Jak se jmenuješ ?" zeptám se když jí doběhnu. „ Alex." usměje se a odchází. Já se pomalu vydám na hotel a pořád myslím na ní. Do pokoje vklouznu co nejpotišeji abych Nečiho nevzbudil. Převléknu se do pyžama a usínám s myšlenkami na tu malou brunetu jménem Alex.

Ahoj, omlouvám ale že kapitola vychází takhle pozdě nějak mi došly nápady. Díky za to že to čtete a každý komentář a hvězdička potěší.
Omlouvám se za chyby.

Láska z mistrovství // Dominik KubalíkKde žijí příběhy. Začni objevovat