Ve škole to šlo líp než jsem čekala. Po vyučování jsem šla na oběd, sedla jsem si ke stolu kde nikdo nebyl. Za chvíli přišli nějaké holky co měli make-up napatlanej na celým ksichtu. „Tohle je naše místo, vypadni ty náno." „Ani mě nehne. Byla jsem tu první. Jestli se ti to nelíbí tak si sedni jinam." Tak holka s její partičkou odkráčeli naštvaně přič. Zato přišla nějaká jiná holka, která byla pro změnu sama. A na obličeji měla jen řasenku. „Páni tys jim to ale nandala. Na tohle místo jsem si chtěla sednout už včera ale neměla jsem odvahu se jim postavit. Můžu si přisednout?" „Jo, klidně si přisedni. Jsem Kara. A ty?" „Jsem Mellisa, ale klidně mi říkej Mel." Tak to vypadá že jsem si našla kamarádku.
ČTEŠ
Jeho hnědé oči.
Teen FictionOn a já. Náš příběh. Příběh nás dvou. Jak jsme se seznámili a jak jsme spolu začali žít.