Jeho hnědé oči.

6.

Matka mi stihla ještě říct že ta večeře je od 19:30 a to bylo vše. Nijak jsem se nemalovala, jen jsem si oči zvíraznila oční tužkou. Poté jsem na sebe hodila košily a kraťasy. Na nohy jsem si dala moje černé konversky a v tu chvíli nás zavolala matka že už půjdeme. Nijak nadšená jsem se vydala z pokoje dolů. V tom vyběhl z pokoje bratr, sebral mě a přehodil si mě přez rameno. Smála jsem se celou cestu. Když jsme sešly dolů matka bratrovy nakázala ať mě okamžitě pustí na zem. Když mě konečně pustil na zem, tak jsem se oprášila a vyšla z baráku a to i za slyšení matčiného ječáku ať se jdu převléct. Nakonec dala pokoj a nechala mě jít v tom v čem jsem byla. Šly jsme jen do vedlejšího domu. To už jsem ale tušila že je něco v nepořádku. A to myšlenky na dnešní odpoledne, kdy mě Oliver doprovodil domů a sám šel do domu který se nacházel hned vedle toho našeho. Chvíli po tom co  matka v jejích "překrásných" šatech zazvonila se  otevřeli dveře a v nich stál on. Ten koho jsem předpokládala. Sjela jsem ho pohledem měl černé jako vždy rozcuchané vlasy, šedé tričko a delší černé kraťasy. Prohlídl si mě od hlavy až po boty. Jen se na mě usmál a pustil nás dál. Všechny nás pozdravil. Já s matkou jsme mu to oplatily. Ale Nick pronesl mrzuté „Nazdar" za což mu matka vlepila menší pohlavek. Nick mi říkal že měl se sousedovím synem  nepohody, ale mě ani ve snu nenapadlo že s tímhle. Všichni jsme šli do jídelny a usadili se já jsem měla po své pravé straně Nicka a po levé Olivera. Naproti seděla Hostitelka vedle ní seděl její manžel a po její druhé straně má matka.