Jeho hnědé oči.

5.

S Mel jsme šli po obědě na frájinu. Sedla jsem si k oknu do předposlední lavice a Mel si sedla ve vedlejší řadě také v předposlední lavice. A pak do třídy vešel on. Přísahám že se zvedl lehký vánek. Ani nevím co se to se mnou dělo. Potily se mi ruce, bylo mi vedro. A nejhorší byli ti motýlci v břiše. Ale jako vážně. Nemá někdo síťku na motýli? Docela by se mi hodila. Pozdravil mě prostým „Ahoj" a usedl za mě. Nikdy jsem takhle z kluka nebyla odvařená. Frájina šla v pohodě. Jen jsme si předepisovali sešity a ppovídali o létě. Pak jsem šla na autobus, kde jsme se s Mel rozloučili. Protože ona bydlela poblíž školy. V autobuse jsem si sedla na stejné místo jako vždy. Oliver si sednul zase se mnou. Teď už si chtěl ale povídat. A tak jsme úspěšně navázali konverzaci. Díky Bohu jsem ani nekoktala a mluvila jsem úplně normálně a plynně. Mluvili jsme o všem možném. S ním se tak dobře povídalo. Doprovodil mě domů. (Tak jako proč taky ne, když bydlí vedle nás)

               *********************

Doma na mě čekala matka. Dos jsem se divila, protože měla být v práci. A tak jsem se hned zeptala „Ahoj mami, co tady děláš? Neměla bys být v práci?" „Jé, ahoj Karo. V práci nám zrušili velkou schůzy a já měla ostatní práci hotovou, takže jsem šla už domů. Potřebuju ti ještě něco říct. Dneska půjdeme na návštěvu k sousedům, takže se s tvým bratrem pěkně upravíte a budete se chovat slušně. Je ti to jasné?" Dokončila svůj půlhodinový proslov matka. „Ano mami" Řekla jsem suše a odpochodovala do obýváku.

                 *******************

V obýváku jsem spatřila jsem bratra, který stál ke mě zády a zapínal televizy. Toho jsem rychle využila. Ušklíbla jsme se svým výtězným úšklebkem a s rozeběhem jsem mu skočila na záda. „Karooooo." Zvolal můj starší bratr Nick. „Ano můj nejmilejší, nejmilovanější, nejhodnější, nejoblíbenější a nejlepší bratříčku na celém světě?" Na odpovědi jsem si dala záležet. „Jen jestli se na těch zádech udržíš.“  Hned na to mě chytl okolo mých stehen a a běhal po domu jako zběsilý. Naštěstí jsem v tom měla už trošku zkušenost a chytla se ho za ramena a přitom jsem dokola říkala „Jestli něco rozbiješ tak tě máma zabije" nebo „Pozor lidi, Tarzan běží." Do toho nadávala matka ať toho necháme a jdeme se připravit na tu večeři. Já s Nickem jsme na stejno prohlásili že je ještě brzo. Nick nakonec po řevu naší matky, který byl tak hlasitý že jsem se divila že se nerozbila ta křehká váza v předsíni, onesl na zádech nahoru do našeho společného pokoje a posadil mě na postel a šel si chystat oblečení na večeři.

        *****************************

Nick si přichystal jedno z jeho "nejlepších" triček v modré barvě. A delší džínové kraťasy šedé barvy.
Já jsem si přichystala kostkovanou košily barvy červeno černé. A k tomu odrbané a trošku potrhané černé kraťasy. A vlasy jsem si jenom pročítala hřebenem a to bylo vše co jsem s nimy dnes provedla.