Pohled Ondry
Sedím v obývacím pokoji a před sebou mám na stole rozprostřené polaroid fotky s mým pětiletým synem a mou životní láskou. Vzal jsem do ruky fotku, kde se ten můj velký blázen houpe s mým malým bláznem na houpačce. Usmál jsem se a otřel jsem si oči, ze kterých mi začaly pomalu téct slzy štěstí. Vypadají na nich šťastně. Tak jak jsem si to přál. Úsměv od ucha k uchu a pocit, že oba někdo miluje, že oba milují já z celého svého srdce. Dal bych pro ně všechno. Položil jsem fotku na stranu a vzal další. Momentka z dovolené, kdy prcek objevil jak funguje "to tlačítko, které pak udělá cvak", nás vyfotil jak si dáváme pusu pod palmami v LA. Miluju tu fotku. Stejně jako všechny ostatní. Položil jsem fotku a vzal jsem další. Na téhle jsme byli všichni. Já, Honza i malej Honzík. Avšak Honzík tam byl jako miminko a Honza nad ním stál jako pyšný druhý táta. Přejel jsem prstem po obrysu jeho tváře. Vzpomínám si, jak mu zpíval ukolébavky a on ihned, jako na povel, usnul. Musel jsem se zasmát, když jsem si vzpomněl, jak mu poprvé měnil plenku.. měl ji až po bradavky. Honza je spíš ten rodič, který se stará o zábavu, ale nemám mu to za zlé. Je to prostě moje velké pako.
Dveře se rozrazí a do místnosti vletí pětiletý klučina, se špinavou pusou od čokolády, celý udýchaný. ,,Tatiii!!" už se na mě řítil. ,,Hele chlapečku, jestli chceš obejmout tatínka, tak si prvně musíš jít umýt tu svou překrásnou pusinku" usmál jsem se na něj. Nafoukl tvářičky a odpochodoval do koupelny. ,, Já si taky musím jít umýt 'svou překrásnou pusinku', abych ti mohl dát pusu?" napodobil můj hlas Honza a přišel ke mně. ,,Ne nemusíš," usmál jsem se ,, Vůbec by mi nevadilo, kdyby nás polibek chutnal po čokoládě." Uchechtl se. ,,Ty pořád myslíš jen na jídlo, že?" začal se mi smát. Jeho poznámku jsem úspěšně ignoroval a políbil jsem ho. Ani ne po minutě se mezi nás vervalo malé tělíčko a snažilo se nás oba obejmout. Natáhl jsem ruce, abych dosáhl na obě své lásky a spokojeně si opřel hlavu o hlavu svého dokonalého přítele.
