Nezapomeň "DOKONČENO"

Telefon

,,Dobrý den, Vy jste pan Sangster?" Thomasovi volalo neznámé číslo do práce.

,,Ano jsem, stalo se něco?" jeho hlas byl napnutý.

,,Znáte slečnu Bonesovou?" ,,Ano stalo se něco?" ,,Museli jsme ji odvést do nemocnice." 

,,Pane bože! Je v pořádku?!" vykřik Thomas.

,,Ano, je v nemocnici Cromwell."

_________

,,Slečno Bonesová, není čas nic odkládat."

,,Ale pane doktore, do včerejška bylo vše v pořádku! Věřte mi..." zlomil se Mii hlas.

,,Slečno, jestli nezakročíme hned... může už být pozdě." Mia pouze vzdychla a zamrkala. Nic. Viděla jen šedé skvrny.

,,Mám strach..." měla obrovský strach. Pokud se operace nepodaří, už nikdy neuvidí. Bude odkázána na pomoc druhých. Nechtěla být nikomu přítěží. Bála se, že na ni Thomas zapomene. Věděla, že mu nechce být na obtíž. A zároveň věděla, že může oslepnout a umřít. Z přemýšlení ji vytrhl doktor. ,,Slečno?" podíval se na ni. Mia otočila hlavu. ,,Budeme muset ještě udělat pár vyšetření...." a dál ho Mia neposlouchala. Protože ta slova jí byla cizí. Z hluboka dýchala. Ocitla se v myšlenkách zpátky v minulosti. Kde si jako malá hrála na zahradě s panenkama. Měli velkého psa Grewina. A na střední školu, když poprvé uviděla Thomase. Každý oběd měli spolu. Každou chvíli byli spolu, než jim osud určil budoucnost. Když přišla ten den do školy a Thomas už tam nebyl. A osud je vrátil k sobě v kavárně. ,,Slečno posaďte se." přijela sestřička s vozíkem. Mia si sedla. ,,Kam mne to vezete?" ,,Na pár vyšetření." Mia jen kývla hlavou. 

,,Mio!" ,,Thomasi?!" vykřikla a Thomas ji objal. Zabořila do jeho objetí hlavu. ,,Zlatíčko," políbil ji, ,,Jsem u tebe." chytl ji za ruku. ,,Kam ji vezete?" zeptal se Thomas. Mia mu ale skočila do řeči:,, Zlato jak si ..." ,,Volali mi." pohladil ji po vlasech a odsunul sestřičku od vozíku. ,,Odvezu ji sám." ,,Vždyt nevíš.." ,,Vím všechno, promiň, že mi to tak trvalo.. Londýn je ucpaný." ,,Děkuji." řekla jen Mia.

,,Tak jsme tady, první zastávka je..." odmlčel se. ,,Nějaký divný slovo." poškrábal se na tváři. ,,Nevíš jak se to čte?" podal papír před Miin obličej, ale ta skoro nic neviděla. Zakroutila hlavou. ,,To je v pořádku," políbil ji, ,,Zeptáme se." Zaťukal na jedny dveře a vyšla doktorka. ,,Prosím Vás, moje přítelkyně.." ukázal na vozík. ,,Ano vím, pojďte dál." Thomas zavezl Miu do ordinace. ,,Vy počkejte venku." ,,Ne," vzdoroval Thomas, ,,Chci u všeho být." ,,Pane, tady je gynekologická ordinace." řekla doktorka. ,,Tommy, to je v pořádku." usmála se Mia. ,,Dobře zlatíčko," políbil ji na rty, ,,Budu hned za dveřmi." a odešel. 

,,Máte starostlivého přítele." řekla doktorka, když pomáhla Mii na křeslo. ,,Paní doktorko, je tohle vyšetření nutné?" ,,Ano, musíme zjistit, zda nejste těhotná, to by v tomto případě znamenalo dvě možnosti." 

,,Jaké?" ,,No jedna, že bychom udělali potrat, a nebo... ta druhá.." ,,Ano ta druhá?" ,,Že byste dítě odnosila, ale to byste potom nemusela přežít, pokud by operace a chemoterapie neproběhla." ,,Nesouhlasím s chemoterapií, neumřu bez vlasů." ,,To řekněte svému lékaři." ,,Promiňte," omluvila se Mia. ,,V pořádku.. tak začneme." Mia si vyhrnula tričko.

________

Celou cestu domů seděli Thomas s Miou mlčky. ,,Zlato, co se tam stalo? Proč si chtěla hned domů?" podíval se na ni Thomas, ale Mia zakroutila hlavou.

,,Jsem unavená," řekla doma. ,,Dobře, pomůžu ti," objal ji kolem boků a pomohl ji do sprchy.

Uložil ji do postele. ,,Tommy?" ,,Ano?" ,,Miluji tě." ,,Také tě miluji." políbil ji a objal. Mia usla v jeho objetí. Thomas ji ještě chvíli pozoroval a pak odešel do obýváku, rozdělal si pivo a díval se na televizi.

____________

Ano, po 30 nech vyšel další díl 😅 omlouvám se, doufám, že to teď bude častěji, ale píšu zároveň 5 knížek (asi , ted nevím sama 😂 🤔 ) a do toho práce, autoškola a zase práce 😁 tak si užijte díl 😘 (600 slov tak enjoy !! 😊 )

P.S. kdo má otázky - ASK- na postavy\ autora, může napsat do komentáře 😉