Ať to není láska ...

Kapitola 2

No super sněma na nákupy.

"Bráchové jdem nakupovat."

Luky byl hned ale Ondra to zdržoval. Přišli jsme skoro všecky obchody a žádná bunda se jim nelíbila za to mě se oblečení líbilo tak jsem nakupovala. Potom jsem je pozvala na Bubble tea.

"Ahojte. Co vy tady?"

Ten hlas znám. Stoprocentně Adam. Otočila jsem se a byl tam.

"Že by nákupy?"

"Nečekaně. Co jsi si koupila?"

Kluci na něj koukali a mlčeli.

"Všecko možný. Ale sháním bundu na Lukyho a Ondráše."

"Tak já vám pomůžu třeba ti budu nosit oblečení."

"Ok."

Luky mi dal ruku a šly jsme.

"A co já? Mě nedáš ruku?"

"Lukášek je hodnej on ti dá ruku."

I když jsem mu ruku nedala tak mě chytl za ni. Nebránila jsem se. Došly jsme snad až do posledního obchodu. Moje tašky přidávali Adamovi do ruky. A konečně jsme našly bundy pro ně. K tomu jsem jim vzala ještě tričko a rifle. A potom nás všecky tři pozval na véču do KFC. Potom nás doprovodil domů.

"Kdy tě vtom oblečení uvidím?"

"No někdy určitě. Daš mi to do pokoje?"

"Pro tebe vše."

Ukázala jsem mu kam to má položit a šla uspat kluky. I s klukama mi pomohl. Až jsme vyšli s jejich pokoje tak mě začal přesvědčovat.

"Co ta módní přehlídka?"

"Ne."

"Tahal jsem ty tašky celej večer. Prosím!"

"To nejde modelky nejsou tlustý."

"No to máš pravdu. Ale ty nejsi tlustá."

Chytl mě a táhl mě do pokoje.

"Aspoň pár."

"Dobře Mišíku. Tak co chceš na mě vidět?"

Začal hrabat v taškách a potom vytáhl spodní prádlo.

"Tak na ti seru."

Podíval se na mě psíma očima.

"Psí oči ti nepomohou. A jdu se vykoupat tak vypadni."

Nechala jsem ho a odešla jsem se vysprchovat. Po super sprše jsem otevřela dveře od sprchy a sahala po ručníku. Podívala jsem se a on tam nebyl a ani pyžamo. Místo toho tam bylo nové spodní prádlo. To byl stoprocentně ten vůl Adam.

"Mišíku naval ty věci."

Byl klid. Neodpovídal. Hodila jsem na sebe to prádlo kdyby byl vedle. Nakoukla jsem do pokoje a on tam ležel v mé posteli. Asi spal potichu jsem si vzala oblečení a oblékla se. Potom jsem šla do postele ležel roztahlej přes celou tak jsem do něj kopla až spadl na zem.

"Co děláš."

"Dobrá otázka ale mám lepší. Co tady děláš a kde mám věci?"

Usmál se a lehl si vedle mě.

"Neměl bys jít?"

"Dobrou noc."

"No tak dobro."

Usla jsem. Ráno mě vzbudil budík v mobilu. Vyskočila jsem s postele a začala ho hledat. Nikde nebyl.

"Ty mě máš jako budík? To je hezký."

Začal se smát.

"Netlem se a hledej mobil."

"Když je na stole."

"Vím né. Vstavej! Musíš do školy. V ledničce si vém co chceš a kdyby si nachystal i bráchum nezlobyla bych se."

"Rozkaz."

Vstal a odešel. Já začala hledat v taškách který jsem si včera donesla hledat něco na sebe. Když jsem to našla začala jsem se přeslíkat. Vtom do pokoje vtrhl.

"Vypadni. Klepání ti nic neříká?"

"Kdybych klepal tak nevidím něco tak strašně sexy."

"Jdi do hajzlu Mišíku."