X-Factor

296 26 0
                                    

Harry:

Jsem uvnitř. No sakra. Už je to tady. "Ty to dáš zlatíčko" podpoří mě máma."vážně mi tolik věříte?" Podívám se na Gemmu a mamku. "Vždycky jsem ti věřila brácha"řekne Gemma a ja ji za to hned obejmu. "Jsem rád že jste tady"obě se na mě usmějou. "Harry Styles" řekne nějaký chlapík a ja se pomalu ale jistě rozejdu na pódium.

"Mám to!!" Běžím rychle zpátky do zákulisí. Mamka mě hned obejme. Jsem hrozně šťastný že to nejde ani popsat.
Teď aby to ještě dobře odzpíval Louis a bude vše perfektní. Dojdu k němu. "Hodně štěstí Loui" "děkuju a tobě gratuluju" široce se na něj usměju "ty budeš ještě lepší, věřím ti" mrknu na něj a odejdu k jiné televizi abych ho taky viděl zpívat.

Louis:

Celou dobu co si Harry povídal s mámou a sestrou tak jsem je pozoroval. Má šílené štěstí že tady někoho má.

Když zpívá mam úplně všude husí kůži. Je vážně dobrej, takhle dobrej ja nejsem. Zkazím to.
"Mám to!" Začne křičet a ja se musím začít usmívat. Ještě aby ne, byl vážně skvělej. Chvíli si zase povídá s rodinou a pak jde ke mě. Proč jde ke mě? "Hodně štěstí Loui" usměju se. Je to prostě roztomilouš "děkuju a tobě gratuluju" široce se usmál. A teď jsi mrtvej Tomlinsone. "Ty budeš ještě lepší, věřím ti" řekne a ja se začnu červenat. Než stihnu ale něco říct tak odejde. Věří ti tak to neposer.Kvůli Harrymu to zazpíváš jak nejlíp můžeš. Tentokrát svoje podvědomí musím poslechnout. Ani ne za pár minut zavolají mě. Rozejdu se na pódium.

"Harry! Dal jsem to!!" Křičím úplně stejně jako on předtím a hned ho běžím obejmout. Široce se usmívá a rychle mě obejme. Má úžasné obětí takový medvídkovský. Chci zůstat v jeho objetí napořád! "Gratuluju Loui" řekne a ja se nezmůžu na nic než jen na přihlouplý úsměv. "Nepůjdeme na večeři?" Zeptá se. Co prosím? Večeře? Ano, ano, ano, ANO!!  "Tak běžte jen vy dva my pojedeme domů" řekne jeho mamka, dá mu pusu na tvář a obě zmizí. "Tak jdeme odsud?" Zeptám se ho a jdeme konečně odsud taky pryč.

Larry is Real? Kde žijí příběhy. Začni objevovat