Chvíle volna

192 19 0
                                    

Louis:

Uběhlo pár dní a my máme volno. Můžu jet konečně domů za rodinou, šíleně dlouho jsem je neviděl a už mi všichni chybí.

William si na mě vyzvednul na letišti, za to si ho važim ještě víc. "Teď si tě odvezu domů" řekne roztomile. "Už se nemůžu dočkat" hned odpovím a jedeme domů.

Doma jsem byl jak u výslechu, všichni se ptají jak se mám a co kluci a všechny tyhle otázky pořád a pořád do kola. Proto rychle s Williamem zmizíme ke mě do pokoje. "Moje postel!" Hned na ní skočím, a obejmu polštář. "Mě můžeš ale taky objímat" ozve se William a tak k němu natáhnu ruku, lehne si ke mě a já ho hned obejmu a políbím. "Chyběl jsi mi víš to? Je to tady bez tebe strašný." Řekne po delší době. "Taky mi pořád chybíš." Vydechnu "Za týden máme nějaký rozhovor v Londýně tak pojeď semnou" řeknu nadšeně. "Půjdu rád" usmeje se a dá mi sladkou pusu.

Harry:

"Jsem doma rodino!" Křiku do domu a jdu do obýváku kde taky všichni jsou. Postupně všechny obejmu. "Tak co ty naše hvězdičko" řekne Gemma a ja ji za propálím pohledem. "Za prvé, takhle mi neříkej zní to blbě. A jinak? Je to super." Roztáhnu se na gauč a hodím si na ní nohy. Samozřejmě že má kecy ale kdo by mě odmítnul. Začal jsem jim výpravět zážitky a příběhy z koncertů. Vyprávěl jsem jim o Louim a o tom jak skvělý máme vztah. "Mám toho kluka rád" vydechnu nakonec.

Larry is Real? Kde žijí příběhy. Začni objevovat