Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
"Nan niga piryohae" dolehla mi k učím poslední slova písničky od Monsta x. Byly to už dva týdny, co kluci odjeli na turné. Kihyun mi sice každý den, poctivě volal, ale to nenahradilo pocit samoty, který mě pomalu sužoval čím dál víc. Bohužel kluci se vrací až za dva týdny, tím pádem mi nezbývalo, než to do té doby přetrpět.
Svět se pohyboval ve stereotypech. Ráno vstát, jít do školy, vrátit se domů, učit se, volat s Kihyunem (což byla ta hezčí část dne) a jít spát. Postupně mi začínalo připadat, jestli to má vůbec ještě cenu. Jestli by nebylo lepší to ukončit. S Kihyunem se vídám málo kdy. Pořád pracuje. Snaží se ze sebe dostat všechno a nemá moc času na mě. Nemám mu to za zlé, ale je mi smutno.
_Timeskip_
Dneska se kluci vrací a já, ačkoli je mi to strašně líto a pravděpodobně to obrečím, jsem po mém dlouhém rozhodování došla k názoru, že to ukončím.
Hodiny ukazovaly 9 hodin, když jsem stála na letišti a čekala na přílet těch pak. Čím víc se blížil jejich příjezd, tím na mě padala víc melancholičtější nálada. Já se s ním chci rozejít! Postupně se mi myslí začaly prohánět pochyby o mém rozhodnutí. Je to tak správně? Nemá to být jinak? Naštěstí mé myšlenky přerušil hlas za mnou.
"Tak tady je naše sluníčko!" rozběhl se ke mě Minhyuk a objal mě. Následně mě pozdravilo všech zbylých šest kluků a všichni mě začali drtit v obětí. Přesunuli jsme se do dormu a tam měla nastat ta situace, na kterou jsem se absolutně netěšila. Rozejít se s Kihyunem.
"Zlato, ani nevíš, jak jsi mi chyběla. Dneska to oslavíme..." mrkl na mě Kiki. Postupně mě začínalo víc a víc mrzet to, co jsem měla v plánu udělat.
"Kiki? Potřebovala bych s tebou mluvit... můžeš na chviličku?" zeptala jsem se Kihyuna, načež jenom kývl a začal mě tahat do pokoje.
"Veru? Před tím, než začneš mluvit, nech mě ti něco říct prosím." poprosil mě a já mu na to jenom kývla a čekala, co z něj vypadne. "Celý život jsem hledal někoho, kdo tady pro mě bude. Kdo mě bude rozesmávat, škádlit a bude na mě žárlit za každou cenu. Hledal jsem dívku, které budu moct vařit, starat se o ní jako o princeznu a dávat jí polibky do vlasů. Ale hlavně jsem chtěl mít při sobě dívku, která bude hodná a milující. Které budu moct věnovat svůj život a svoje srdce. Mrzí mě, že teď, když jí mám se jí nemohu tak často věnovat a dávat jí to, co by si zasloužila. Můžu jí však slíbit, že jsem zařídil jednu důležitou věc. Verunko já... mluvil jsem s manažerem a dovolil mi, tě brát s sebou na koncerty a focení... budeme moct být každý den, dvacet čtyři dní v týdnu, 365 dní v roce spolu. A chtěl bych se tě zeptat na jednu důležitou věc, která by mohla změnit naše životy k lepšímu..." odmlčel se a klekl si přede mě. V tu chvíli jsem měla už slzy v očích, protože jsem tušila, co přijde. "... učiníš mě nejšťastnějším křečkem na světě a vezmeš si mě?" nemohla jsem přestat brečet dojetím. On si mě chce vzít? A já hloupá se s ním chtěla rozejít... Nakonec jsem se vzpamatovala, sklonila jsem se k němu a věnovala mu zatím náš nejvášnivější a nejláskyplnější polibek všech dob. Byl dlouhý a plný lásky.¨
Když jsme se po delší době odtáhli, jenom jsem zakývala hlavou a šeptem ze sebe vydala tiché "Ano". Kiki se ke mě nahnul a navlékl mi prstýnek na ukazováček. Byl krásný. Byl z růžového zlata s kamínkem uprostřed. Byl velmi elegantní a krásný.
"Vybíral jsem ho s kluky v Americe. Je to 22 karátové zlato s briliantem obloženým jemnými kamínky zirkonu." prohlásil pyšně a trochu zasněně Ki.
"Je krásný, musel být strašně drahý..." řekla jsem a dál jen zasněně koukala na prsten, jehož hodnota musela být minimálně 10 000 korun. "S tím si nelam hlavu lásko. Teď se budeme věnovat něčemu důležitějšímu..."
Jen co to dořekl mě shodil na postel, která byla přímo za námi. Začal mě líbat na krku a ne rtech. Když se dostatečně vyřádil, dal mi pusu na čelo a přesunul se k mému tričku. To pomaličku, jemně sundal a hned na to mi začal pokládat polibky na bříško. Sundal si tričko a začal mě hladit po stehnech, zatím co se znovu přesunul k mým rtům. Sundal mi sukni a začal mi dávat polibky na stehna. Bylo to tak strašně sladké a příjemné. Opět se přesunul k horní části mého těla a sundal mi podprsenku. Začal se mi starat o bradavky. Sál mi je a něžně okousával. "Oppa..." vzdychla jsem potichu a on se spokojeně usmál.
Sundal mi i poslední část mého oblečení a ještě svlékl sebe. Začal mě tam dole uspokojovat jazykem a zasouvat do mě prsty. Pomalu ze mě vycházely jemné vzdechy a různé podoby jeho jména. "Ki... Kihyunie... ah... oppa...umm.."
Pomalu ze mě vyndal své prsty. Pomalu na mě nalehl a zašeptal mi do ouška. "Připravena?" jenom jsem na něj nesměle kývla a hned na o jsem cítila, jak se do mě pomalu dostává. Vždycky se snažil být jemný a já mu za to byla vždy strašně vděčná.
Po chviličce už byl celý ve mě a čekal, až si trochu zvyknu. Když viděl, že je všechno v pořádku, začal se pomaličku pohybovat. Postupně přidával na tempu a tím mi působil čím dál víc rozkoše. Místnost se plnila našimi vzdechy a oba jsme se postupně blížili ke svému vrcholu. Vzdechy se staly intenzivnějšími a já cítila známý tlak v podbřišku.
Poslední příraz...
Naráz jsme se udělali a Kihyun se udýchaně svalil vedle mě. "První sex jako snoubenci..." usmál se a políbil mě. "Miluji tě" zašeptala jsem, když se odtáhl. "Já tebe víc lásko." řekl a obmotal kolem mě své paže. Poslední, co jsem slyšela před tím, než jsem usnula bylo tiché "dobrou noc".
Pohled třetí osoby
"Tak kluci, je to tam!" zakřičel Minhyuk a všem ostatním nalil do skleničky šampaňské. "Tak na ně!" vyřkl pyšně Hoseok a napil se bublinkového vína...
Hi there :)
Je to tady... první fluff a já mám pocit, že dostanu cukrovku. Nicméně Verunka a Kihyunie jsou sladcí sami o sobě tak proč jim to nedopřát. Dobrou noc přeji.
