Dohazovači (1D)

1.

,,Dělej Abby, potřebuju na záchod." začne klepat na dveře od koupelny můj otravný bratr, když si zrovna jdu čistit zuby. 

,,Teď jsem sem vleza Harolde. Laskavě mě nech si vyčistit zuby." křiknu na něj nasupeně přes dveře.

,,Ale já fakt potřebuju. A neříkej mi Harolde" opět otravuje. Bože mít koupelnu spolu s vaším starším bráchou je fakt za trest.

,,Ježiš no tak pojď, já si jenom čistím zuby." protočím očima a on tedy vběhne do naší poměrně velké koupelny a zaleze trošku za roh kde se nachází záchod. Já si zatím strčím  svůj fialový kartáček do pusy a začnu si tedy čistit zuby. On vykoná svou potřebu a poté si stoupne vedle mě k umyvadlu, kde si umeje ruce a následně vezme svůj černý kartáček na který vykydne pastu a stejně jako já si začne čistit zuby. 

,,Tak co píšeš dneska nějakej test ?" zajímá se. 

,,Ne, co ty ?" odplivnu si do umyvadla a následně si vypláchnu pusu vodou. 

,,Jo, bohužel jo." protočí očima. 

,,Nojono bráško, univerzita." mrknu na něj zatímco si najdu v jednom ze šuplíčků svůj bílý hřeben a začnu si rozčesávat své tmavě hnědé dlouhé vlasy. Harry je má vlastně jen o chlup tmavší než já, ale taky je má kudrnatější. Vlastně jsme si celkově s bráchou docela podobní. Máme totiž i stejně smaragdové oči. Máme je oba po mamce. 

,,Hahaha, neboj tebe to za dva roky taky čeká." i on si odplivne a začne si vyplachovat pusu. víte já jsem ve třetáku na střdní a je mi pouhých sedmnáct let, i když už ne moc dlouho, natož mému milovanému bráškovi už je skoro dvacet jedna. 

,,Jenže já jsem chtřejší než ty."  vypláznu na něj jazyk.

,,Já ti to připomenu až zase budeš chtít pomoc s fyzikou." ušklíbne se čímž odhalí své dolíčky. Víte on je celkem velký lamač dívčích srdcí. Snad každá holka je z něj hotová. Upřímně nedivim se.

,,Okay no, 1:0 pro tebe." uchechtnu se nakonec opouštějíc koupelnu.

,,Jestli chceš hodit do školy tak za čtyřicet minut odjíždíme." řekne mi ještě.

,,Dobře." odpovím mu a z koupelny se vrátím do svého pokoje. Když mu škola začíná později tak mě většinou vozí do školy, nebo když to prostě z nějakého důvodu stíháme. Víte, sice se poštuchujeme, ale je to super brácha. Každopádně v pokoji ze sebe tedy svléknu své dlouhé růžové tričko na spaní a převleču se do úplých džín s vysokým pasem do kterých zastrčím světle růžovou košili. Poté si vezmu svůj bílý batoh do školy,abych se pro něj sem už nemusela vracet a vydám se dolů na snídani. 

,,Dobré ráno." pozdravím mamku s tátou.

,,Dobré, máš tady snídani." usměje se mamka a ukáže na misku s musli a bílým jogurtem.

,,Děkuju." oplatím jí úsměv a posadím se ke stolu pouštějíc se do snídaně.

,,Tak díky brácha." nahnu se k němu a lehce ho obejmu, když zastaví před bránou školy.

,,Není zač, měj se." mávne na mě a já poté vystoupím z jeho auta. 

,,Ab, ahoj." hned ke mně přiběhne moje nejlepší kamarádka Molly.

,,Ahoj, sluš ti to." ubejmu jí na přivítanou. Má na sobě bílou košili a modrou sukni,ale řeknu vám, že ona v tom vypadá dobře. Ona je z nás víc taková ta lady. Neříkám, že já nenosím vůbec sukně nebo šaty,ale častější to je u ní.  

,,Děkuju, to víš dnes mám hodinu s Niallem, tak chci vypadat dobře. I když on si mě stejně ani nevšimne." trochu si povzdechne. 

,,Prosimte, tak proč za ním prostě nejdeš ? Jsi z něj hotová už tři roky co sem chodíme." uchechtnu se zatímco se vydáme do vnitřku školy. 

,,Blázníš ? Jít za ním ? Co kdyby se mi vysmál do obličeje ?" vykulí svoje hnědé oči a věnuje mi tak dost vystrašený pohled. 

,,Prosímtě. Copak by ti nějakej kluk odolal ?" pozvednu obočí. pravda je taková, že Niall je z ní podle mě úplně hotovej,ale ona to prostě nevidí.

,,Sakra támhle je." šeptne směrem ke mně když procházíme chodbou ve škole a kousek od nás stojí u své červené skříňky Niall s celou jeho partou ve, které je kromě tohohle modookého blondáčka, ještě snědý Zayn, roztomilý Louis a sexy Liam. Tedy podle většiny holek ten nejvíc sexy kluk na škole, ale já tenhle názor nesdílím. Né, že by byl ošklivý, ale není to můj typ.

,,Buď v klidu, prostě je pozdravíme ano ?" řeknu jí a ona začne přikyvovat. Sice jsou kluci o ročník vejš než my, ale nejsou tolik nsmyšlený, jak by jste si mohli myslet.

,,Čau kluci." pozdravím je tedy s úsměvem jakoby nic když procházíme kolem.

,,Ahoj." oplatí mi pozdrav najednou, jen Molly pořád mlčí,stejně jako Niall.

,,Proč jsi je nepozdravila ?" zeptám se nechápavě, když už jsme kousek od nich.

,,Já se styděla." povzdechne.

,,Achjo, musíme s tebou něco udělat. Uvědomuješ si, že Niall už je ve čtvrťáku a do konce roku zbývají asi tři měsíce ? Jestli ho chceš opravdu sbalit tak už by jsi měla začít." zkonsatuji prostý fakt.

,,Já vím, když já jsem prostě vždycky tak nervózní,když jsem u něj. Musíš mi pomoc. Prosím ?" prosebně se na mě podívá.

,,Jasně,že ti pomůžu. Neboj budete spolu. Jen ještě nevím jak to udělat..." trochu si povzdechnu a poté zaplujeme do třídy, jelikož první hodinu máme společnou.

Liamův pohled

,,Můžeš mi jako říct, proč jsi jí nepozdravil ?" koukne na Nialla nechápavě Louis, když se od nás Molly s tou její kamarádkou Abby vzdálí.

,,Já.......bál jsem se, že řeknu něco blbě." povzdechne si ten jediný blonďatý z nás. 

,,Co můžeš říct na ahoj blbě ?" uchechtne se Zayn. Niall mu na to zřejmě chce něco povědět,ale já ho předběhnu.

,,Brácho jsi z ní hotovej už co sem nastoupila. To jsou tři mizerný roky a pořád jsi nebyl schopnej na ní ani pomalu promluvit. Ale uvědom si, že za pár měsíců odusd vypadneme a už jí třeba nikdy neuvidíš. Měl by jsi začít něco dělat." kouknu na něj vážně. 

,,Když já se prostě bojím, že mě odmítne. že se jí nelíbím." opět si povzdechne. Bože jak tak skvělej a oblíbenej kluk může bejt tak nervózní z jedný holky. 

,,Hele, můžu pro tebe udělat jednu věc. Chodím s Abby na dramaťák a máme ho zrovna dneska. Můžu se jí zeptat jestli se Molly líbíš." navrhnu. 

,,To by jsi pro mě udělal ?" nadšeně se na mě koukne.

,,Jasný, jsme přeci brachové ne ?" pokrčím rameny.

,,Díky, díky, díky." skočí mi kolem krku načež já se zasměju.

,,Hale,ale zase brzdi nebo si začnu myslet, že Louis z nás není ten jedinej teplej." podotknu a lehce ho od sebe odstrčím načež se začneme všichni smát včetně Louise. Samozřejmě si dělám srandu, takhle to u nás v partě zkrátka chodí. Ale fakt je, že já nemusím objímání. Zkrátka nejsem ten typ. 

,,Sorry,ale stejně ti moc děkuju."dodá ještě ten irskej skřet.

,,Pohoda." pokrčím rameny.

Kdybych jen věděl co to nakonec bude znamenat pro mě....

Tamtadadá. První díl je na světě. Jak se líbil ? Prosím o voltes a komentiky. Niki <3

Q: První pocity z příběhu ?
A: Já jsem zatím spokojená.