Dohazovači (1D)

10.

Čtvrtek

Lhala bych kdybych řekla, že se mi dnes vstávalo dobře. Protože ne, nevstávlo. Jsem pěkně narvózní, dnes máme totiž s Liamem předvádět ten úkol na dramaták. Sice jsme na tom poslední dny s Liamem dost pracovali, ale stejně se bojím toho zpěvu. Už jsem sice zpívala i před Harrym, kterej mě stejně jako Liam pochválil,ale stejně. Tam nebudu jenom já a Liam,ale taky celá plná třída. No bude to zajímavý. Vylezu tedy z postele a nejdřív si to zamířím do koupelny, kde vykonám ranní hygienu a vrátím se opět do pokoje. Začnu se převlékat, ale zrovna když se peru se zapínáním podprsenky, která mi dnes prostě ne a ne jít zapnout začne mi vyzvánět mobil. Sakra, to ten den fakt začíná. Když tedy konečně zapnu  to zapínání rozejdu se rychle ke svému mobilu a hovor příjmu.

,,No to je dost, že jsi to zvedla, že ti to ale trvalo. " ozve se Liamův smích načež já musím protočit očima.

,,Promiň, nešla mi zapnout podprsenka." řeknu celkem napruženě. 

,,No jako kvůli tomu hovoru jsi si jí brát nemusela." začne se opět smát a já už se začnu sklidňovat. 

,,Co si chtěl. " změním radši téma. 

,,Napadlo mě, že bych tě mohl cestou do školy vyzvednout kdyby jsi chtěla." ani nevím proč ,ale tahle věta mi sama od sebe vyžene úsměv na obličeji.

,,Jo to by bylo fajn." odpovím mu.

,,Dobře tak já jsem tak za půl hoďky tam ?" navrhne

,,Super, tak zatím pa." rozloučím se s ním a poté hovor típnu. Pro dnešek se rozhodnu vzít si po dlouhé době šaty do školy. Obleču si tedy mé bílé volné splývavé minišaty s dlouhým rukávem, které doplním tenkým černým páskem a poté se vydám dolů na snídani. Zde mi Harry popřeje hodně štěstí a poté už letí pryč, jelikož mu dneska škola začíná dřív, ale ještě se chce stavit za Louisem.Ach ta láska. Taky bych chtěla takovej vztah, že já zatím to štěstí neměla. Z každýho mýho bývalýho se nakonec vyklubal akorát debil a nikdy jsme neměli tak hezkej vztah, ani ze začátku. Každopádně zpátky od těch špatných myšlenek. Nasnídám se a poté opustím dům. Akorát sem přijíždí Liam v autě a tak se kvněmu vydám a nastoupím.

,,Ahoj, tak jak se těšíš na naše vystoupení ?" zeptá se hned zatímco já se pásám.

,,Ani mi o tom nemluv. Jsem nervózní jak blázen." povzdechnu si zatímco on se rozjede.

,,Ale notak bude to dobrý." věnuje mi rychlý úsměv než opět svůj zrak přemístí na silnici.

,,Hm, jenže ty prostě zpívat umíš. Do čeho jsem se to zase nechala navrtat." plácnu si rukou do čela.

,,Ale notak, bude to dobrý uvidíš. A navíc zpíváš první a kdyby jsi to nějakou čirou náhodou zazpívala falešně tak až nasotupím já taky budu zpívat špatně,aby jsi se neztrapnila sama." řekne a já se na něj překvapeně podívám. 

,,Slibuješ ?" zeptám se. 

,,Slibuju." opět se na mě a chvilku podívá a svou volnou ruku položí na mé stehno ve znaku podpory. Musím se nad tím usmát,ale on po chvíli opět svou ruku odendá. Lhala bych kdybych řekla, že se mi nelíbilo,když jí na mně měl. Jakobych se cítíla tak nějak v bezpečí. Vlastně s ním se tak cítím, je to docela podobné jako s Harrym. Když jsem s ním vím, že by nedovolil, aby mi kdokoliv ublížil. 

,,Tak, teď Liam a Abby." řekne učitelka poté co na nás příjde řada. Oba se tedy zvedneme. Liam připojí svůj notebook na kterém najde cover verzi písničky ,kterou zpíváme, následně si oba vezmeme černý mikrofon a vylezeme na podium. Klepou se mi ruce jako blázen.

,,Klid ano ? Jsem tady s tebou. Všechno dopadne dobře, dělej zkrátka to co cítíš, vnímej hudbu a zpívej od srdce. Akorát ve prostřed nezapomeň na tu naší část." šeptne ke mně Liam a chynte mě za ruku proplétajíc naše prsty ve znaku podpory.

,,Děkuju." trošku se pousměji a Liam dá poté znamení našemu splužákovy, že může tu hudbu zapnout. Nadechnu se a zadívám se Liamovi do jeho hnědých štěnečích očí, zatímco on mě pořád drží za ruku. A tak začnu zpívat. (song máte v médiích) Po chvilce už psutím jeho ruku a poodejdu od něj stranou protože, tomu teď ten text vyhovuje spíše. on se ke mně poté přidá na refrén kdy zase jdem na chvíli blíže k sobě  zpíváme to vlastně jeden druhému. Poté pokračuje druhou slokou on a takhle se pohybujeme tak nějak po podiu než příjde ta část, tkeour jsme opravdu vymysleli a víme přesně co tam udělat. Hudba se zpomalí a my oba pokračujeme ve zpěvu ,akorát pomalejším.

,,Being with you
Is so disfunctional
I really shouldn't miss you
But I can't let you go
Oh yeah....." jsme už úplně u sebe a ne jenom tělem ale i obličeji. Koukáme si zpříma do očí a když dozpíváme nakloníme se k sobě a jak to máme nacvičené spojíme naše rty.  Není to nějaký dlouhý polibek jelikož ta pauza kde je pouze hudba není extra dlouhá, ale i tak s ho dost užívám. No poté však příjde čas se odtáhnout a tak to uděláme a dále pokračujeme ve zpívání než píseň skončí. Všichni nám začnou tleskat a já okamžitě skočím Liamovi do roztaženého náručí.

,,Blya jsi skvělá." řekne mi a já se nadšeně usměju.

,,Děkuju, ty taky." ještě pevněji ho na chvíli obejmu a tak tady stojíme zatímco ostatní ještě pořád tleskají než se od sebe odtáhneme a koukneme se na učitelku. No teď ještě co na to řekne ona. Nervózně vyhledám Liamovu ruku, kterou stisknu a on asi pochopí že jsem ještě pořád nervózní a tak si semnou ještě proplete prsty. Zvláštní jak moje malá dlaň přímo zapadá do té jeho velké.

,,Bylo to skvělý. Vím, že mi do toho asi nic není, ale vy dva jste pár ?" zeptá se učitelka.

,,Nejsme." řekneme najednou a poté se na sebe se smíchem podíváme.

,,Tak v tom případě obrovskej klobouk dolů za hereckej výkon. Opravdu jste vypadali jako zamilovaní a i jak jste si tam dali tu pusu. No zkrátka jsem vám to naprosto věřila. Máte A plus." usměje se na nás a my se opět nadšeně usmějem.

,,Děkujeme." usmějeme se poté na ní a jdem si sednout zpět na své místo.

,,Tohle musíme oslavit." usměje se.

,,To teda, co třeba děláš v sobotu ? Mohli by jsme si u nás udělat třeba filmovej maraton nebo tak něco." navrhnu.

,,Platí a taky dáme odvetu v pingpongu." uchechtne se a já nadšeně přikývnu. Na pódium jde další dvojice a já aniž bych o tom opět přemýšlela si opřu hlavu o Liamovo rameno. Jemu to očividně nevadí a ještě obmotá ruku kolem mého pasu,asi kvůli příjemnější poloze. Opět se cítím tak bezpěčně a dobře. Víte, fakt vím, že on by nedovolil nikdy nikomu, aby mi ublížil.

Kdybych jen věděla, že mi brzy ublíží právě on....

Tak a je tu nový díl. Snad se líbil. Prosím o voltes a komentiky. Niki <3

Důležité: nevím jak příští týden budou vycházet díly. Jedu se školou na adapťák a nevím kolik bude volného času, ale díly mám předepsané takže opravit je snad nějak stihnu. Díky za pochopení.

Q: vím, že to nechcete slyšet. Ale těšíte se do školy?
A: Upřímně já teď prožívám jedno z nejhorších období v mým životě. Takhle nervózní jsem snad nikdy nebyla. Jo, jednou vlastně jo když jsem dělala talentovky, ale jindy ne. Jdu na střední a tak se bojím jak zapadnu. Už tejden jsem z toho fakt hotová a jako vůbec se mi tam nechce. Držte mi palce ať zapadnu.