Dohazovači (1D)

16.

,,Tak ahoj, vidíme se zítra." rozloučím se po škole s Molly a obejmu jí na rozloučenou. Ona má totiž ještě jednu hodinu, kdežto já dneska už končím.

,,Pa a nezapomeň na to kino." obejme mě na zpět a poté se vydám ven z budovy školy. Zítra spolu jdeme do kina jelikož mám osmnácté narozeniny. Jo nemohla jsem se toho dne dočkat, ale teď mám poslední dny tak mizernou náladu, že mi to je víceméně úplně jedno. Jsem sama na sebe až naštvaná, že jsem z toho Liama tak špatná. Rozejdu se tedy po školním pozemku, který nakonec opustím a vydám se podél parkoviště. Zde zahlídnu Liama , který stojí opřený o své auto a popotahuje z cigarety. On zase kouří ? Vždyť říkal, že kouří jen když se potřebuje kvůli něčemu uklidnit. Co se mu asi mohlo stát ?

,,Abby počkej." vyruší mě z přemýšlení Zaynův hlas a tak se na něj otočím zatímco on ke mně doběhne.

,,Můžu jít s tebou ?" zeptá se a já jelikož jsem pořád tak trochu mimo a v hlavě mi šrotuje spoustu nápadů proč by Liam mohl kouřit, pouze přikývnu a spolu se rozejdeme ulicí dál.

,,Asi se nemusím ptát na koho myslíš co ?" zeptá se a já si lehce povzdechnu.

,,Nevíš proč Liam kouří ?" kouknu na něj tázavě.

,,No upřímně ? Myslím, že kvůli tobě. Od toho vašeho incidentu ho vídám každej den s cigaretou a někdy i víckrát. Já kouřím normálně, ale on nikdy tolik nekouřil a teď kouří snad víc než já." odpoví mi.

,,To pochybuju, vždyť jsem mu ukradená." zakroutím hlavou, zatímco zahneme do mé ulice. zayn totiž bydlí taky tímhle směrem, ale ještě asi o tři ulice dál.

,,To není pravda. Vím, že udělal chybu ale taky vím, že je z toho fakt celkem dost v háji. Nechci ho nějak obhajovat ,ale je to fakt. Je mu to líto." vysvětlí mi.

,,Jo, mně to je taky líto. Ani nevíš jak moc. Ale to on je ten kdo semnou nechtěl mít najednou nic společného. Já to nebyla. " opět si trochu povzdechnu načež on si přes má ramena přehodí ruku ve znaku toho že mě poslouchá a je tu pro mě.

,,Zamilovala jsi se do něj ?" zeptá se Zayn.

,,Jo, ale byla to asi ta největší chyba jakou jsem udělala. Kdyby se to nestalo, měla bych teď klid." pokrčím smutně rameny.

,,To neříkej, nevybíráme si do koho se zamilujeme. To se prostě stane a mezi váma to už od začátku tak nějak jiskřilo. Všichni jsme to viděli. A upřímně jsem ještě neviděl Liama tak štastnýho a spokojenýho jako když jste se spolu bavili.A taky jsem ho nikdy neviděl tak v háji jako teď když to skončilo."

,,Opravdu ?" zvednu k němu pohled. Nevím jestli mě to má těšit nebo ne. Jsem ted prostě hodně zmatená.

,,Opravdu, to bude dobrý uvidíš.Zase se to všechno brzo srovná." usměje se na mě povzbudivě.

,,To doufám, protože už mě nebaví se pořád přetvařovat jakože jsem naprosto v pořádku." pousměju se na něj, zatímco se zastavíve jelikož už jsme, u našeho domu.

,,Tak ahoj, vidíme se zítra." rozloučíme se objetím.

,,Dobře a děkuju, za pokec." věnuju mu ještě lehký úsměv než zalezu do domu.

,,Ahoj Abby jak bylo ve škole ?" koukne na mě v obýváku mamka.

,,Ahoj, nic extra." pokrčím rameny.

,,Dobře. Táta tak za půl hodinu přijede z práce pak teda pojedeme na to jídlo, aby jsme oslavily ty tvoje zítřejší narozky, když už zítra musíme odjet." pousměje se na mě. Víte bohužel nezvládli vše dořešit a tak ztíra ještě na pár dní opět odlétají na další pracovní cestu.

,,Dobře, tak já jdu k sobě." věnuji jí falešný úsměv a poté vylezu nahoru a zalezu do svého pokoje. Asi bych se měla převléct když jdeme do restaurace. Přeci tam nepůjdu v legínách a šedý mikině. Sundám si tedy mikču a v tom se ozve klepání na dveře.

,,Dále." řeknu zatímco otevřu skříň a začnu se rozmýšlet co si vezmu na sebe.

,,Ahoj, hele já jsem složil písničku. Myslíš, že bych ti jí mohl zahrát ?" nakoukne dovnitř Harryho kudrnatá hlava.

,,Jasně, že jo, třeba mi to zlepší náladu." pousměji se a nechám skříň otevřenou, ale sednu si na postel stejně jako on.

,,Stalo se něco ve škole ?" zajímá se starostlivě.

,,Ale,pořád to samý, ale to bude dobrý, snad. Radši hraj. Jak se vlastně jmenuje ?" zeptám se. Miluju když mi Harry zpívá má fakt talent.

,,Fool's gold." pousměje se a potom začne hrát na kytaru a zpívat.

,,I'm like a crow on a wire,

You're the shining distraction that makes me fly home.

I'm like a boat on the water,

You're the rays on the waves that calm my mind.

Oh every time.

And I know in my heart, you're not a constant star..
And yeah, I let you use me from the day that we first met
But I'm not done yet,
Falling for your fool's gold.

And I knew that you turn it on for everyone you've met,
But I don't regret falling for your fool's gold......." (dál už nepíšu, máte to v médiích)

Harry zpívá krásně, ta písnička je taky krásná a ten text ? Jak jinak prostě se to neobešlo bez mých pár slz.

,,Nebreč ségra." dá Harry stranou kytaru , když dozpívá a obejme mě.

,,Promiň, jsem strašná." povzdechnu si.

,,Nejsi strašná, jen nešťastně zamilovaná,ale neboj bude to dobrý." vtiskne mi pusu do vlasů.

,,Slibuješ?"

,,Jo, vím,že to bude v pohodě. Už brzo." usměje se na mě. Nevěřila jsem mu.

Ale možná se opravdu brzy blískne na lepší časy....

Tak jsem ti s novým dílem. Upřímně z něj nemám vůbec radost, ale zkrátka jsem tam chtěla ještě něco takového dát. Doufám že příští díl bude zajímavější. Prosím o voltes a komnetiky. Niki<3

Ty jo Nini měl včera narozky. Což určitě víte. Ale stejně nechápu že už je tomu našemu irskýmu skritkovi 25. Pořád si ho pamatuju jako toho 16ti letyho klučina. To je prostě mazec. Ale on je pořád stejně dokonalej <33

Q: Taky jste úplně mrtvý?
A: Já jsem strašně unavená. A to měj ete dneska čeká tréning. Naštěstí už je víkend