MARINETTE
Ráno jsem vstala, nasnídala, oblékla se a šla do školy.Alya na mě čekala před školou s Ninem a Adrienem. ,,Ahoj.",,Ahoj.", pozdravili mě současně. Společně jsme vyšli schody a vstoupili do třídy.
Dneska mám takový divný pocit, ale nevím proč.
První hodina proběhla bez problémů. Jenom jsme psali test z dějepisu. Ale to je vedlejší. Druhá hodina byla snad nejnudnější hodina na světě.
O velké přestávce jsem šla na záchod a zaslechla jsem ředitele, jak s někým telefonuje. ,,Je to blbý. Ona o nás nejspíš ví. Ale už mám plán. Zkusím aby se přiznala a za to, co udělala mému synovi zaplatí.", toho jsem se až lekla. Vždyť oni mluví o mě! Rychle jsem zalezla na záchody a čekala až ředitel odejde. Mezitím jsem napsala SMS Carol:
Ahoj Carol, asi o mně vědí.Poté jsem se odebrala do třídy, ale byla jsem hrozně nervózní.
Pro jistotu jsem si z batohu vyndala pistoli a dala ji do lavice. Alya si jí naštěstí nevšimla. Během čtvrté hodiny přišel ředitel a nějací dva pánové, asi ochranka, jeho ochranka.
,,Třído mám špatné zprávy. Jeden nebo dva a více z vás poškodili mě a mého syna! Za to si zaslouží trest.", řekl ředitel.Najednou z kapsy vyndal zbraň a dal ji k hlavě chloé. Sice ji nemám ráda, ale nemůžu to tak nechat. ,, Pokud se dotyčný nepřizná, budu střílet!"všichni začali křičet a chloé i plakat. Nedivím se jí. Taky jsem si to prožila a nic veselého to není. Vzala jsem si do ruky pistoli a namířila ji na něho,,Pusť ji!",vykřikla jsem.Najednou se vedle mě postavil i Adrien s pistolí. ,,Co to děláš?!",,No víš já......jsem tajný agent. Asi jako ty.",, Aha. A proč tu jsi?",,kvůli němu.". Oba jsme se otočili na ředitele a na jeho ochranku.,, A vida..... dva agenti. Složte zbraně a pojďte sem!". Po chvíli jsme se rozhodli to tak taky udělat. Položila jsem zbraň na zem stejně jako Adrien. Celá třída na nás koukala. Ještě jsem pošeptala Alye ať z mého mobilu napíše Carol, že jsme v maléru. Snad to taky udělá. Pomalu jsem vykročila směrem k řediteli.
Když jsme byli u tabule, tak zavolal i jeho syna. Ten sem nechtěl jít, ale musel. ,,Kleknout!", křikl po nás. Jak řekl, tak jsme udělali. Koukla jsem se směrem k Alye, dělala něco na mobilu. Snad píše Carol.
Ředitelova ochranka si stoupla za nás, svázala nám ruce a dala nám k hlavě pistole. ,, Nejdřív se budeme věnovat tobě Marinette.", řekl a šel ke mně a pustil Chloé. ,, Co chceš dělat?", zeptala jsem se nervózně.,, To ještě nevím. Ale za to, co jsi udělala mému synovi,si zasloužíš trest.", řekl a kopl do mě. Dost to bolelo.
Chvíli nás vyslýchal, kopal a někdy bouchal. Najednou jsem v okně uviděla hlavu může ze zásahové služby. Asi se spustili ze střechy. Nenápadně jsem to řekla Adrienovi a on to pochopil.
Koukla jsem na Adriena a zkoušela vymyslet plán. On si toho všiml a pohledem ukázal na svojí kapsu. Měl tam nožík. Jo, díky bohu. Rukama ho vyndal a zkusil si přeříznout provaz na rukou. Povedlo se mu to. Opatrně podal nožík mě a já udělala to samé.
Když jsme měli volné ruce, naznačila jsem Adrienovi, že zkusíme zneškodnit tu ochranku za námi.
Tomu chlapovi za mnou jsem podkopla nohy. Z ruky mu vypadla pistol. Vzala jsem ji a namířila na ředitele.On se z toho vzpamatoval až teď. Adrien se postavil vedle mě.,,No vidím, že nejsi úplně marná. Prát se umíš i on. Takže ti dám nabídku. Pustím tebe a tvoji třídu, když uhádneš hádanku.",,Co??". Potom jsem ale ucítila silnou bolest na lýtku. Otočila jsem se a viděla jednoho muže z ochranky s nožem. A potom jsem se za pořezané místo na noze chytla a musela jsem se posadit.
Ředitel se hrozně smál, prý že tou hádankou měl odvést pozornost. Ale to už mi bylo jedno, protože dovnitř vtrhla zásahovka a všechny zatkla. Adrien ke mně přiběhl a snažil se mi pomoct.
Po chvíli přijela sanitka. Záchranáři mi řekli, že to stačí jenom obvázat. Tak mi to obvázali a nechali mě tady.
Pomalu jsem vstala a šla za Alyou. Vždyť jí vděčíme za život.
ČTEŠ
Nejtěžší úkol
PrzygodoweMarinette je sedmnácti letá dívka, která pracuje jako nájemný agent stejně jako její otec. Tentokrát ale dostane nejtěžší úkol za svojí kariéru.