....Mohla bych to tady prohledat, když Nath je v obýváku a jeho otec tu není. Šla jsem tedy do 1. Dveří co tu byly. A měla jsem štěstí. Byla to pracovna. Šla jsem dál až ke stolu. Na něm ležel počítač. Vytáhla jsem z kapsy flešku a nahrála na ní obsah počítače. Rychle jsem odešla z místnosti a šla do předsíně, protože mi volala Carol. Nikdo tu nebyl takže jsem byla v bezpečí. Zvedla jsem tedy telefon.,, Ahoj", řekla. ,, Ahoj co potřebuješ?",,Tak co Nath a jeho táta?",,Mám věci z jeho počítače. Nakonec jsem ráda, že jsem předstírala, že chodím s Nathem.",,No si šikovná. Tak ahoj.". Položila jsem telefon a šla zpět do obýváku. Tam už na mě čekal Nath. ,,Kde jsi byla tak dlouho?",zeptal se.,,Telefonovala jsem.". Dál už se neptal a pustil mě sednout. Teď už jsme si jenom povídali o škole, co máme rádi, zvířatech,....... ,,Tak já už půjdu.",řekla jsem z ničeho nic. ,, Tak zítra ahoj.".Vstala jsem a odešla.
Doma jsem prošla věci z flešky. Bylo tam dost zajímavých věcí. Například informace o zbraních. Společně mnou si to prohlížel Mike, který hned potom zavolal mému šéfovi.
Za dnešek jsem byla strašně ráda. Ale zase je mi na nic kvůli Adrienovi a tomu co dělám Nathovi. Až to oba zjistí asi mě zabijí.
Potom to bylo jako obvykle. Mytí, večeře,film,spaní.
ŘEDITEL
Dneska jsem se domů vracel o trochu dýl. Když už jsem chtěl otevřít dveře, uslyšel jsem něčí hlas. ,,Tak co Nath a jeho táta?",,Mám věci z jeho počítače. Nakonec jsem ráda, že jsem předstíral, že chodím s Nathem.". Pak už se jenom rozloučili. Měl jsem strašnou zlost na tu holku, ale řekl jsem si,že počkám do zítra. Vešel jsem dovnitř, ale to tady ta holka už nebyla. No nic. Zítra to zjistím.
ČTEŠ
Nejtěžší úkol
PertualanganMarinette je sedmnácti letá dívka, která pracuje jako nájemný agent stejně jako její otec. Tentokrát ale dostane nejtěžší úkol za svojí kariéru.
