Everything About You

×1×

Zamilovanost...
Tohle slovo v sobě ukrývá mnoho krásného, ale i dost bolestného.
Než jsem se zamilovala, milovala jsem příběhy o lásce. Teď si myslím, že to je velice, ale velice obrovské klišé tahající za nos. Vždycky každá teen knížka končí šťastně, ale ve světě je to maximálně 45% populace. Ten zbytek se snaží přežívat na tomto světě a přesně o tohle se snažím i já...

***

Unaveně a líně jsem vypla budík, který se mě pokoušel vzbudit. Ze začátku se mu to nedařilo, ale ani né po minutě mi začal jeho otravný zvuk opravdu lézt na nervy, takže bohužel vyhrál.

Ještě líněji jsem vylezla z postele a šouravými kroky se dostala do koupelny.
V zrcadle jsem viděla odraz unavené, ale i zlomené dívky. Při pohledu na můj obličej se mi do očí nahrnuly slzy. Dost jsem se přemáhala, aby ani jedna nevytekla na mou tvář.
Poslední dobou brečím furt a neustále. Už mě nebaví věčné utírání slz a hlavně né kvůli mé pitomosti. Pitomosti, která má bohužel i následky zlomeného srdce. Není to zrovna hezká podívaná, když víte, že dotyčný, kterého milujete vás bere za nejlepší kamarádku jeho sestry.

S totálním nezájmem okolo mě jsem si začala čistit zuby. Nesnáším, když jsem někde sama v místnosti, protože neustále musím myslet na ty krásné chvilky s ním, ale bohužel jsou to chvilky, kdy jsem se do něj zamilovala.

Za necelý týden se jde do školy. Vůbec nevím, jak to budu zvládat, protože nemám náladu poslouchat debilní kecy spolužáků, kteří mají IQ dítěte.
Naštěstí si mamka na první týden školy vzala volno a rozhodla, že pojedem na dovolenou do Itálie. Absolutně se mi tam nechce, ale je to o mnohem lepší, než moje debilní třída s ještě debilnějšími spolužáky.

Po dočištění zubů jsem se odebrala zpátky do pokoje, sedla si na postel a začala poslouchat smutné písničky. Nejraději bych se v tuhle chvilku rozbrečela a už nikdy nepřestala, ale už jsem vyčerpaná z věčných slz. Nesmím se nechat takhle zničit jen kvůli klukovi, který mi neopětuje lásku. Na světě se tohle děje mnoha lidem každý den a já se tu nad tím hroutím.
Kdyby to aspoň nebyla má první opravdová láska "léčilo" by se mi z toho mnohem lépe.

Vůbec nevím, jestli mám litovat, že jsem šla na ty hody, tam kde jsem ho potkala a zjistila, že ho opravdu miluju. Kdybych tam nešla, nepotkala bych ho a teď bych si četla další knižní lež.

Kdyby mi do pokoje nevtrhla sestra nejspíš bych se opět rozplakala.

,,Co chceš?" vyštěkla jsem na svou sestru, ale v hloubi duše jsem byla ráda za její příchod, jinak bych podlehla dalším vzpomínkám, které se mi vířily hlavou.

,,Mamka se ptá, jestli už máš sbaleno." vyhrkla na mě udýchaně sestra. Můj pokoj je na půdě, která je v nejvyšším patře domu. Byla to moje volba mít pokoj tady, protože jsem se zde částečně cítila sama.
Do mého pokoje vede přesně 32 schodů a chvilku trvá, než je člověk vyleze a uvítá můj pokoj.
Chytré, ne?

,,Jo jsem." koukla jsem na kufr, který stál už připravený u dveří.

,,Dobře. Mám ti vzkázat, že do půl hodiny opouštíme dům, tak se připrav." dopověděla mi vzkaz od matky a opět zmizela na schodech.

Smutně jsem si povzdechla, uklidila si telefon do batohu a šla se ještě před odjezdem podívat z okna. Viděla jsem silnici, po které se občas mihlo auto. V mých představách po ní chodí Ross a nenápadně se dívá na náš dům, jestli mě tam zahlédne.
Bohužel je to realita, která mi ukázala jaká je láska.

Krutá a zlá.

Ahoj vítám vás u mé nové a zároveň první knížky. Moc se omlouvám, jestli tam jsou chyby nebo se tam slova často opakují, ale je to opravdu má první kniha a snad bude trošku tolerantní a ty chyby mi odpustíte. (;