14x03

965 51 24
                                    

Dean je zpět. Michael je pryč. A to bylo všechno, na čem teď záleželo.

Posípach jsem přes celý bunkr, když se ke mně dostalo, že se Sam vrátil. I s Deanem.

Běžel jsem za Jackem, který byl o několik kroků přede mnou, až jsme se dostali do hlavní haly a Dean se akorát otočil k němu.

Jeho pohled se okamžitě obrátil ke mně, když jsem doběhl i já. Nedokázal jsem držet vážnou tvář, musel jsem se usmívat a Dean mi věnoval úsměv taky.

,,Deane!"

,,Casi.."

,,Jsi to opravdu ty?"přerušil náš oční kontakt Jak a Dean se na něj podíval.

,,Jo."

Měl jsem chuť ho obejmout, nebo něco, ale Jack mě předběhl a pak už mi to bylo trapný, tak jsem na Deana jen dál zíral.

Vůbec jsem neposlouchal, co říkal Sam a jen jsem pozoroval a Deana. Vratil jsem se do reality až, když promluvil Dean.

,,Když mluvíme o umývání.. Potřebuju sprchu."otočil se k odchodu do koupelny a ještě se mezi dveřmi zastavil, aby se otočil a ukázal na mě, než z haly úplně odešel.

Věděl jsem moc dobře, co tím myslel. Chtěl, abych šel za ním. Aby jsme byli sami a přivítali se. Po svém.

,,Dojdu si jen pro něco do svého pokoje a pak se k vám připojím."nechtěl jsem Samovi a Jackovi lhát. Ale oni nevěděli o našem vztahu. Jestli se to dá tak nazývat.

Protože pro Deana šlo možná jen o potěšení, jenže pro mě to bylo mnohem víc. Miloval jsem ho.

Dean chtěl sex. To bylo jasné. Nevím, jak mu bylo, ale vim, že to potřeboval. Aby aspoň na chvilku zapomněl a vybil si všechny své pocity ve spojení našich těl. A já mu to hodlal dát.

Vždycky jsme tohle dělali, když Sam a Jack nebyli doma. Ale teď tady bylo mnohem víc lidí a Deanovi to bylo jedno. I Samův pohled říkal, že ví, co se děje. I když se mi to možná jen zdálo.

Našel jsem ho v kouplně, jak si rozepíná tu hroznou košili, do které ho navlíkl Michael. Nikdy před tím jsem si Deana tolik nepřal vidět v jeho flannelové košili.

,,Pomůžu ti."zamkl jsem za sebou, kdyby sem náhodou někdo chtěl vrthnout a rychle přešel k němu.

Stál proti zrcadlu a když jsem k němu došel, tak se ke mně otočil. Díval se přímo na mě a nechal své ruce volně padnout podél těla, když jsem začal jeho košili rozepínat já.

Díval jsem se celou dobu na to, co dělám jen proto, že jsem se bál podívat se mu do očí. Tak jsem ho dál svlíkal a když byla ta příšerná košile na zemi, zarazil jsem se. Přes paži se mu táhly dvě jizvy, byly jen kousek od sebe a jsem si určitě jistý, že je neměl před tím, než řekl Michaelovi své ano.

To ráno před tím jsem s ním byl a viděl jsem jeho tělo, takže tohle musel někdo udělat Michaelovi. Něčím, co dokáže Michaelovi ublížit. Něco, co potřebujeme.

,,Deane, co je to? To jsi před tím, než tě Michael posedl, neměl."vyhrnul jsem mu rukáv od trika výš a opatrně přes ty jizvy přejel rukou.

Dean se otočil k zrcadlu, aby na jizvy pořádně viděl a zamračil se. ,,Ten zatracenej archanděl."zamumlal.

,,Měli by jsme to ukázat Samovi. Jestli je to od nějaké zbraně, která dokáže ublížit Michaelovi, tak jí musíme najít."otočil jsem se k odchodu, že zavolám Sama, ale Dean mě chytl za zápěstí a přitáhl si mě zpět k sobě.

deancas • one shotsKde žijí příběhy. Začni objevovat