TRUE LOVE ? |Jaeden Lieberher| Maddie Ziegler| Finn Wolfhard, Jack, Noah Aa td..

DÍKY..

"Možná zachránili ale zachraňovat bychom nemuseli, kdyby jsme nepřišli pozdě.." řekl Wyatt

"Ale ... jsem unavená.. ráda se prospim.." řekla jsem jim

"Jo jistě, my už jdeme." Řekl Jae

"Ahoj, a DÍKY." řekla jsem

"Ahoj. "Ozvalo se 4x.
----- 
Když jsem se vzbudila seděl u mé postele Marcus.

" Maddie, ty.. ty už jsi vzhůru." řekl

" Tak vidíš ne ?" odvětila jsem.. Nechtěla jsem aby tady byl..

" Jo, promiň." řekl mi

" Dobré.. promiň, nechci být hnusná.. ale snad mě chápeš.."

"Jo, chápu a všichni na tebe ve třídě myslí." řekl mi

"I ty ?" zeptala jsem se

"I já, víš hrozně mě to mrzí .. to co jsem udělal.. neměl jsem to dělat.. neměl.. jsem kretén.. prostě kretén promiň.." řekl mi

"To je v pořádku.. nejsem naštvaná.. spíš mile překvapená, že jsi vůbec přišel.. nečekala jsem to." odpověděla jsem mu

"Já taky ne, ale nemohl jsem vystát to co ti ten hajzl chtěl udělat.. prostě nemohl a to že sem měl blbé narážky.. . byla to irnoie .. blbá ironie." vysvětloval mi

"To byla no. . Ale teď už je to jedno už s tím nikdo nic neudělá.. " odpověděla jsem

"To boužel neudělá.. ale .. prostě .. je mi tě líto.." říkal

"Díky za lítost ale to mi asi už nepomůže.."

"Boužel ne ale kdybych mohl cokoliv udělat tak řekni." řekl mi

"Dobře" a v tu ránu do pokoje vešel Jaeden s kytkou v ruce

"Marcusi co tu chceš ?!" zvýšil Jaeden hlas

"Jaedene to je v pohodě. Nic se neděje." říkala jsem mu

"No já už stejně radši půjdu. Drž se Maddie." řekl Marcus

"Ahoj Marcusi..." řekla jsem

"Maddie co tu chtěl?" zeptal se Jaeden

"Jen se mi omluvit a promluvit si.." řekla jsem

"Aha.. no, tak tady máš kytku, snad ti udělala radost." řekl mi Jaeden

"Jee děkuju, růže, ty mám nejradši."

"To jsem rád. A jak ti je ? Je ti líp? A kdy tě pustí domů ?" ptal se Jaeden

"Je mi dobře... tedy záleží po jaké stránce. A domů bych měla zítra ráno." odpověděla jsem

"Aha, dobře, no já tě přijdu navštívit a kluci určitě taky." řekl mi

"To budu ráda díky.
Jaedene.. víš.. já mám nějaký problém.." snažila jsem se vysvětlit

"Jaký ?" zeptal se Jaeden hned

"V noci se mi o tom zdá a neskutečně se bojím i tady.. že ti můžu kdykoliv zavolat ? A promluvit si?" říkala jsem mu se strachem

"Maddie.. to je jasné.. volej ve dne v noci.. jsem tu pro tebe." řekl mi

"Dobře díky."

"A neboj, od teď už ti nic hrozit nebude, slibuji."

"Dobře.. Děkuju moc" odpověděla jsem mu

"Pane návštěvy skončili" řekla sestřička co vešla do pokoje

"Dobře už jdu." řekl a zvedl se k odchodu

"Jaedene?" řekla jsem rychle

"Ano?"

"Mám tě ráda" potěšeně se na mě podíval a odešel

Další kapitola je za námi! 🔥