Zvláštní Holka

Drak (22)

HERMIONA-  následující den jsem seděla na posteli a myslela na ten incident s Malfoyem. Ale aby toho nebylo málo dnes byl první den turnaje tři kouzelníků.
" No tak Hermiono dělej nebo přijdeme pozdě na zahájení." Řekla Ginny. Já jsme se na ní jen podívala vražedným pohledem a Ginny hned pochopila. " No tak já půjdu napřed." Řekla a zavřela za sebou dveře.
Měla jsem strach, trému. Chodila jsem po pokoji sem a tam. "Dobře,jak to říkal Herry nádech výdech."
Nadechla jsem a vydechla. Pak už jsem jenom vyrazila na zahájení.

DRACO- stal jsem u prostřed turnaje přesněji řečeno stál jsem čelem k drakovi který mě propaloval pohledem. Diváci kteří stali ve vysokých věží a napětí ani nedýchali.

" Zdravím všechny studenty, učitelé a soutežící, konečně jsme se sešli na prvním zahájení , prvního úkolu. Dnes budou bojovat o zlaté vejice, ale pozor! V čele budou stát draci který mají stejný chování jako soutěžící. A jako první jde Draco Malfoyem!"

Ozvalo se silné tleskání a pískání,drak byl celí černý jako tma. Drak který byl v poutech už nebyl ,byl volný jako pták.

Běžel jsme jak rychle jsme mohl.
Zaběhl jsme za kámen který byl stejně vysoký a tak se oheň draka odrážel od téhož kamene za kterým jsme byl schovaný. Oheň draka zasáhl a využil jsem situace, vytáhl si hůlku a drka zasáhl. " Everte statium." Řekl jsme zbychtivně a draka zasáhl. Drak se oklepal a omdlel do spánku.  Vzal jsme vejice zvedl ho nad hlavu a diváci začali zbrkle pískat a tleskat. Pak jsme jen přikývl a odkráčel pryč do ZMS kde už jen čekali Zmiozelci na otevření zlatého vajíce.

HERMIONA- viděla jsem jak všichni splnily úkol už jsem zbývala jen já.
Stála jsem před publikem s hůlkou v ruce. Nervózně jsem stála před drakem který měl bílou kůži , velké bílé křídla, dech měl ledoví jako kámen.

"Tak konečně všichni splnili úkol, zbývá nám jen jeden soutěžící a však nebude to mít jednoduchý, snad to zvládne." Poslední tři slova zašeptal si pro sebe.

Brumbál hůlkou uvolnil okovy který draka drželi. S hůlkou v ruce jsem chtěla vyslovit kouzlo, který by draka zdrželi ale drak mi svím ocasem hůlku odhodil. Byla jsem bezbranná a však mě nepadl jeden nápad. Koukal jsme se do davů kde se vyděšeně na mě dívala Ginny,Herry a Ron.

"Pozor!" Okřikl mě Ron. Nestačila jsem uhnout a drak mě švihl tlapou. Odletěla jsem na konec bojového pole.
Čím jsem se uhodila o kámen do kterýho jsem narazila.

Stoupla jsem si zavřela oči a hluboce se nadechla "tak teď nebo nikdy."
Zašeptala jsem. " Momento."
Otevřela jsem oči a jakoby svět se zastavil. Ani lísteček se nepohnul.
Opatrně jsem dokulhala pro vejíce a jakmile jsem se ho dotkla všechno zpátky ožilo. Drak se znovu začal hýbat davy lidí zase začalo jásat.
Ale když si všichni všimli že už v rukou držím zlaté vejíce jakoby na povel přestali. Drak zmizel a zůstala jsem v poli stát sama s mírnými škrábanci na těle.  Brumbál se na mě díval jako bych snad porušila tisíc pravidel. " Nuže gratulujeme slečno Grangerová." Rekl proferos Brumbál
A ozval se jásot lidí hlavně z Nebelvíru.