Dračí poklad

Shledání

Brzy z rána se Gaara probudil těsně za svítání. Naruto ještě poklidně spal. Zloděj se protáhl a dal se do svého plánu, který měl v hlavě od samého večera.
Připravil rychlou snídani, která se skládala z chleba, sýra, pár vajec a mléka.
Naruto se probudil akorát, když zloděj vše připravil. Skoro jako kdyby se vzbudil po čichu.
"Dobré ráno Vaše Výsosti." pozdravil ho Gaara s úsměvem.
"Dobré..." odpověděl mezi zíváním.
"Připravil jsem snídani...a pak jsem naše jedno místo v okolí.... kam bych se s tebou rád podíval." vymáčkl se Gaara a váhavě se podíval Natutovi do očí.
"Moc ti děkuji a už se nemůžu dočkat!" zaradoval se a objal Gaaru. Tím ho úplně ohromil.
"To rád slyším." řekl nakonec, když ho Naruto propustil ze svého obětí."Nechtěl bys dneska posnídat se mnou?" zeptal se princ. Gaara chvilku váhal, než kývnul na souhlas. Přisedl si blíž k Narutovi a společně se dali do snídaně, během které toho spolu moc nenamluvili.
Po snídani konečně opustili jeskyni. Gaara vedl cestu. Kličkovali skrze stromy, až se jim nakonec rozprostřel pohled na obří jezero, jehož hladina se třpytila slunečními paprsky.
"Páni, to je úžasný výhled." žasl Naruto a oči se mu třpytily stejně jako hladina jezera. Gaara měl něco na jazyku, ale než stihl něco říct, Naruto již běžel k jezeru a během toho si sundaval boty a nechával je za sebou. Zloděj ho klidně následoval a letmě se usmíval. Také si sundal boty a posadil se do stínu stromu, který byl blízko.
Princ byl již bez košile a až po kolena ve vodě.
"Voda je příjemná! Pojď se přidat!" volal na Gaaru.
"Já raději počkám tady!" zavolal na něj nazpět.
"Prosím!" Gaara pouze zavrtěl hlavou a výmluvně se usmál.Naruto si přál, aby se k němu Gaara přidal, a tak ho napadl ďábelský plán. Dostal se hlouběji do jezera, něco po prsa. Zamával na Gaaru, upoutal jeho pozornost a udělal krokru v před. Špatně šlápl, podjela mu noha a Naruto skončil pod vodou.
Gaara to vše viděl a samozřejmě byl hned na nohou. Minutku vyčkával, jestli se nevynoří, ale marně. Zachvátila ho panika. Zul si boty a bez myšlení vběhl do jezera. Dostal se až na místo, kde naposled viděl prince. Beznadějně po něm pátral.
"Naruto!?" volal, však marně.
Otočen zády ke břehu stále hledal. Naruto měl mezitím celou situaci pevně ve svých rukou. Věděl, že pro něj Gaara přijde a aniž by si toho zloděj vsimnul, tak ho obloukem obeplaval. Gaara ho hledal v hloubce a vůbec ho nenapadlo, že by mohl být za ním. Tím dostal Naruto výhodu. Tiše se dostal až za zloděje. V nejlepším okamžiku křikl, :mám tě!" a skočil na něj. Gaaru to zaskočilo a oba dva spadli do vody.
Když se vynořili, tak se princ usmíval, zatímco na něj zloděj vrhal vražedný výraz.
" Sranda.... " zasmál se Naruto.
" Za tohle zaplatíš." řekl Gaara. Nejdříve vypadal naštvaně, ale jeho výraz se změnil v úsměv. Než se stihl dát Naruto na útěk, už na něj Gaara cákal.
To co nejdříve vypadalo jako špatný konec se změnilo v odpoledne plné smíchu a zábavy.
Jak čas utíkal, slunce pomalu klesal a oba dva se usadili u malého ohýnku, který je příjemně hřál. Seděli vedle sebe a aniž by si to uvědomili, měl zloděj ruku na té princovo.
"Nikdy bych si nepomylslel, že být unesen drakem skončí takhle dobře. Zvlášť posledních několik dnů bylo úžasných."
"Jsem rád, že z toho máš radost." usmál se Gaara.
"Přál bych si, abych mohl být takhle volný i na zámku." zasnil se princ.
Po chvíli příjemného ticha za nimi zachrastilo křoví a oba dva se k němu otočili. Když už si mysleli, že se jedná o pouhou veverku nebo jiné lesní zvíře, vylezl z toho keře mladík, o několik málo let starší než oba dva. Z jeho postoje bylo na první pohled jasné, že se jednalo o šlechtice.
"Konečně jsem tě našel, Naruto." řekl s úlevou.
"Kuramo..." nevěřil princ svým očím, "co ty tady?"
"To bych se měl ptát já. Co tady děláš s tímhle?" řekl znechuceně a ukázal na Gaaru.
"Gaaru z toho vynech! Bez jeho pomoci bych se nedokázal dostat z dračí jeskyně!" hájil ho statečně Naruto.
"Zajímavé." bylo jediné, co Kurama odpověděl a studoval zloděje. "Tebe jsem viděl odcházet ve spěchu z města..." říkal zamyšleně a pomalým pohybem vytasil svůj meč. "Ty jsi ten, co unesl Naruta! Ty zrůdo!" naštval se Kurama, když si pokládal všechny stopy dohromady a vrhl se na Gaaru.
"Kuramo, počkej!" křikl Naruto a vrhl se před Gaaru, aby ho ochránil.
"Ne..." vydechl Kurama, když si uvědomil že již útok nedokáže zastavit a že zasáhne svého malého brášku.
Než se však stihl meč dotknout Naruta, jeho medailon, který si vzal ze zámku, se zlato-rudě rozzářil a obalil svého majitele silným pláštěm rudé až krvavé barvy. Meč se o ten plášť zlomil a vypadnul Kuramovi z ruky. Blonďák výkřikl bolestí a celé jeho tělo bylo kompletně obalené v tom plášti zvláštní energie.
Nyní vypadal spíše jako humanoidní liška se třemi ocasy, které postupně přibývaly až jich bylo 9. Už se ani nezdálo, že by to byl stále Naruto, ale spíše liška, která nebezpečné vrčela. Oba dva od něj o krok nebo o dva ustoupili.
"Na-Naruto?" zeptal se Kurama váhavě. Odpovědí mu bylo varovné zavrčení. Pokusil se k němu přijít blíže, ale byl odhozen jedním z jeho ocasů.
"Naruto, slyšíš mě?... " zeptal se Gaara opatrně. Liška se na něj otočila.
"... Rozumíš co ti říkám?" pokračoval a snažil se ho uklidnit, ale byl hrubě přerušen starším princem.
"Jdi od něj pryč ty hnusná stvůro." křik na červenovláska, stoupl si mezi něj a lišku a tasil na Gaaru dýku. To se lišce nelíbilo a chystala se po něm skočit.
Gaara si všiml, na co se chystá a strhl Kuramu stranou. Liška byla naštvanější čím dál víc. S rostoucím vtekem nabývala vyšších rozměrů. Za pár chvil byla stejně veliká jako Gaara v dračí podobě.
Máchla svou obří tlapou se záměrem zasáhnout oba dva. Gaara v poslední chvíli naštěstí dokázal zachránit oba dva. Sám to lehce schytal do ruky a odhalil tak několik šupinek.