Dračí poklad

Gaarův příběh

„Myslím že bychom se měli vrátit. Musím ti něco říct." navrhl Jiraiya, zaplatil za jídlo a společně se vydali do zámku. Šli postranními chodbami, aby je nikdo neotravoval, až se dostali do Narutovo pokoje. Tam se posadili na jeho postel naproti sobě.
„Co mi musíš říct?" zeptal se Naruto.
„Víš jak nevydržím na jednom místě a jak rád cestuji?" odvětil otázkou a princ pouze kývl na souhlas.
„Jak jsi vyprávěl o Gaarovi, tak se mi to jméno zdálo povědomé, dokud jsem si nevzpomněl. Víš jak jsi byl unesen drakem. Tak to byl drak a zároveň tvůj Gaara."
„To nechápu."
„Neboj, vysvětlím ti to. Před několika lety, myslím, že ti bylo zrovna 5, jsem se vydal do země větru. Přímo do hlavního města v království písku, do Suny. Vládl zde král, který měl tři děti. Dva syny a jednu dceru. Nejmladší syn byl ve stejném věku jako ty. Jejich rodina ale nebyla zcela normální. Celý její rodokmen byl v základech postižen kletbou, která přetrvala po všechny generace a i královo děti ji zdědily. Tato kletba se nemusela za život zcela projevit, ale i tak tam byla. Například vím, že se tato kletba projevila u samotného krále a právě u jeho nejmladšího syna. Tato kletba je měnila v obávané a velmi mocné draky. Nejčastěji se projevovala tím, že se prokletí lidé měnili v draky během západu slunce a o jeho východu se měnili nazpátek. Problém nastal, když se proměnili, jelikož drak, který vystoupil napovrch ztělesňoval svou vlastní osobnost, nebo jejich skryté pudy. Samo sebou měli klasické příznaky, jako že milovali zlato a neustále ho střežili.
Král onoho království byl jeden z mála, který dokázal svého vnitřního draka zkrotit a ovládnout. Díky tou se mohl měnit kdykoliv chtěl a mohl používat i jeho sílu, jako například chrlit oheň. Jeho syn na tom však byl mnohem hůř. Jeho vnitřní drak ho dokázal zcela pohltit a občas se stalo, že se změnil i během bílého dne. Byl jsem tam, když se to stalo a nebylo to moc hezké. Všichni se ukrývali a modlili, aby se jim nic nestalo a i samotný král měl problém, svého syna zkrotit.
Kvůli těmto incidentům se téměř všichni královské rodiny bály. Nejvíce nejmladšího prince. Tomu se všichni na míli vyhýbali a on zůstal opuštěný. I jeho sourozenci, kteří tuto kletbu v sobě neprobudili se mu vyhýbali a jen ho utvrzovali v tom, že je monstrum a nic jiného. Mladší princ tomu uvěřil.
Když jsem toto království navštívil podruhé, ošklivě se to zvrtlo. Do království vtrhla skupinka odvážných, silných a krutých lidí, kteří si říkali Akatsuki. Vyburcovali občany ke vzpouře a obsadili zámek. Král vzdoroval, ale když zajali jeho děti, musel se vzdát. Koruna následně připadla Sasorimu, Hraběti z rudých, přezdívaných krvavých, písků, který byl samo sebou členem oné skupiny.
Krále a jeho nejmladšího syna uvěznili do zvláštních cel, kde nemohli ani ve své dračí podobě nikomu ublížit a zbylé sourozence zamkli do domácího vězení. Do konce týdne stanovili nová, krutá pravidla a o další den později se konala poprava. Bývalý král byl předveden do středu náměstí, kde mu před všemi setli hlavu. Musím říct, že do poslední chvíle držel hlavu vztyčenou a zemřel se ctí, která mu zbývala. Následně přivedli jeho syna, který byl spoutaný v řetězech a kolem úst měl roubík. Lidé na něj bučeli a házeli po něm shnilou zeleninu s ovocem. Nemohl jsem se na to dívat. Na té popravě byl i sám Sasori, který se následně zeptal, cituji: „Co s tou příšerou uděláme?"
Lidé mlčeli. Nikdo se neodvážil promluvit.
„Do vyhnanství s ním!" zavolal jsem a dal se do pohybu, aby netušili, kdo to zvolal. Poté jsem to takhle opakoval ještě párkrát, než se ke mně přidali i ostatní. Sasori trval na popravě, ale nakonec naštěstí musel dát na lid.
„Sabaku no Gaaro, tímto tě navždy vyháním z tohoto království. Nikdy sem nevstoupíš, ani kdyby si to někdo přál. A pokud se sem přijdeš mstít, bude tě čekat okamžitá smrt. A to platí i pokud se zde někdy ukážeš. Nechám tě popravit, ale ještě předtím popravím před tvýma očima tvé sourozence. Je to jasné?" vyjádřil se Sasori.
Princ na to nijak nereagoval a místo toho se nechal odtáhnout na hranice, které spojovaly naše království. Tam ho stále v řetězech poslali pryč. Takhle se zbavili posledního pravděpodobného nebezpečí.
Od té doby jsem o Gaarovi neslyšel. Pouze o drakovi, který se občas ukázal nad naším území a občas ukradl nějakou tu krávu. Tedy dokud se jeho návštěvy nezačaly stupňovat a dokud tě neunesl." dokončil svůj příběh Jiraiya. Naruto ho po celou dobu napjatě poslouchal a ani nedutal.
„Takže Gaara je drak?" zeptal se nakonec.
„Ano Naruto, je to tak."
„Bože, chudák, kolik si toho musel vytrpět... vždyť Gaara není špatný... možná je tichý a moc toho nenamluví, ale nedokážu si ho představit jako monstrum. A teď, teď... je mrtvý." rozvzlykal se princ.
„Och, Naruto, nechtěl jsem tě tím zachmuřit." objal ho Jiraiya. „Jsem si jist, že nezemřel. Kurama říkal, že ho nechal raněného na pospas jeho osudu. Neznamená to, že zemřel. Třeba se zachránil a jde si pro tebe."
„Myslíš?" zeptal se princ.
„Jsem si tím jistý. Chceš radu? Jdi spát. Prospi se a ráno ti bude líp. Věř mi." usmál se na prince.
„Díky za povzbuzení." usmál se slabě princ, zachumlal se a během chvíle usnul.

Stařec tiše opustil jeho pokoj a vydal se do jedné z komnat. Tam si nechal poslat jednoho ze svých informátorů. Zadal mu úkol a zadání, že se musí vrátit co nejdříve. Poté se vydal do svého vlastního pokoje, kde na něj již čekala Tsunade.

„Jak jsi pochodil?" zeptala se.
„Mnohem líp, než jsem čekal. Teď už vím, co Naruta trápí." odvětil.
„Vážně a co?"
„Náš vnuk se nám zamiloval, ale Kurama mu řekl, že jeho lásku zabil."
„Bože, tak proto je tak smutný."
„Mám však takové tušení, že jeho milovaný přežil." odvětil a vlezl si do postele k Tsunade.
„Co ti dává tu jistotu?" zeptala se ho. „Když mu dáš falešné naděje, bude to pro něj akorát horší."
„Já vím, já vím." odvětil a obrátil se pro svou knížku. Když se na ní podíval, dostal geniální nápad, jak dát vše do pořádku.
„Jiraiyo, neříkej mi, že jsi dostal jeden z těch svých šílených nápadů."
„No dovol. Všechny mé skvělé nápady se povedly. A u tohohle jsem si jist, že se nic nemůže pokazit." odvětil samolibě. Již si plánoval, jak zítra všem kromě Naruta vysvětlí svůj plán. Pro Naruta to bude samozřejmě překvapení a myslí si, že uspěje i u Minata, který chce svého syna oženit.