Hobi:
Kapky deště dopadly na skleněnou plochu okna zatímco červenovlásek pozorval každou z nich pomalu sjíždět dolů a nechat tak prostor jiným.
Věděl, že za takového počasí již do menší kavárničky nikdo nepřijde, a tak se vydal pověsit nápis 'zavřeno'
Vždy mu deštivé dny připadaly smutné, ikdyž měl radost z možnosti skákání v louží a nebo jenom popíjení horkého čaje a vyprávění historek v přítomnosti rodiny, rozesmutněl ho pohled na kapky pomalu sjíždějící po skle.
Vždy mu to připomnělo slzy stékající po tvářích a uvědomoval si, že je v tuto chvíli na světě spousta lidí, kteří pláčou a jsou smutní.
Hoseok to tak nechtěl.
Chtěl, aby byli všichni šťastní.
Aby měli dostatek jídla, vody a hlavně milující lidi okolo sebe.
Nepřál nikomu nic zlého, myslel si že lidé, co ubližují druhým sami trpý.
Chtěl jim pomoct.
S povzdechem zhasl všechna světla a vzal si svůj starý, černý deštník patřící jeho tatínkovi.
Zamkl dveře od kavárničky, kde delší dobu pracoval. Měl dnes poslední směnu a teď mohl jít konečně domů.
Klíče si opatrně vložil do kapsy svého dlouhého tmavého kabátu a rozešel se tolik známou cestou k jeho domovu.
Po pár minutách chůze, ale zjistil, že má v botách hotový rybník, smutně se nad tím pousmál.
Věděl, že aktuálně nemá na nové boty, sotva jim peníze vyšly na jídlo a tak se rozhodl o tom rodičům pomlčet. I tak mají spoustu starostí, nechtěl jim přidělávat další.
Zahleděl se na potemnělou oblohu a přemýšlel nad lidmi. Nad tím, jak je život nespravedlivý. Někteří lidé se válejí v penězích, kupují si zbytečné věci, nová auta, domy, oblečení, zatímco jiní lidé nemají ani na chleba a každým dnem se modlí, aby jejich utrpení skončilo. Aby ta hra o přežití skončila. Aby odešli, tam kde je již nic nebude bolet.
Přál si, aby lidi tolik nekoukali na rozdílnost.
Jsi jiný, jsi divný.
Chtěl, aby lidi nepovažovali za normální vždy jednu věc.
Chtěl, aby barvu pleti, jinou sexuální orientaci nebo velikost majetku tolerovali stejně, jako například barvu očí nebo leváky.
Chtěl, aby neexistoval posměch, šikana nebo nenávist.
Při probírání se všema těma myšlenkama, nevšiml si rudovlásek chlapce přibližujícího se rychlým tempem k němu.
Chlapec měl v uších sluchátka a celou dobu koukal do svého dost drahého mobilu, takže neměl nejmenší tušení, že ho za chvíli čeká srážka.
A taky se tak stalo, Hoseok sice chlapce zpozorval, ale až opravdu blízko u něho, takže nestihl ani zareagovat a už do sebe oba narazili.
Hoseok se jentaktak ubránil pádu, ale druhý chlapec se svalil přímo do louže.
,,To kurva neumíš čumět na cestu?!" Vykřikl modrovlásek a rychle se zvedl kontrolujíc jeho zničené oblečení.
,,O-omlouvám se" Hoseok na něj koukal s vyděšeným výrazem.
Oblečení, které měl modrovlásek na sobě vypadalo opravdu draze a jestli bude chtít zaplatit za škody, Hoseok přijde o vše a to jen kvůli jeho nepozornosti.
Druhý chlapec na něj jen chvíli hleděl s nečitelným výrazem a Hoseok se po chvíli začal cítit nepohodlně.
Modrovlásek se zamračil a pak se naštvaně rozešel, strkajíc Hoseoka do ramene.
Jak se tak modré vlasy vzdalovali slyšel Hobi z chlapcovi strany odfrknutí a tlumené ,,Máš štěstí, že ti to tak sluší"
***
Proč je všude jen Yoonmin? ;-;
Btw. Plánuju sad end, nějaké námitky? 😂🔆🌙
I 💜 u
