Yoongi:
Sny.
Sny mohou naplňovat tvá nejtajnější přání, ale i nejhorší hrůzy jaké si jen dovedeš představit.
Obojí je lepší než realita.
Když spíš zapomeneš na všechno.
Na všechny problémy, se kterými v reálném životě bojuješ.
Spal bych pořád.
Snil bych pořád.
Bohužel se někdy vzbudit musím.
Vzbudím se a zase žiju.
Jestli se tomu tak dá vůbec říkat.
Spíš zase přežívám.
Vstanu, jen abych se mohl vrátit zpátky do postele.
,,Dnešní zápas pro nás buďto bude znamenat lístek do finále, nebo jízdenku domů" rozvášněl se coach.
,,Tak se snažte" položil každému z teamu ruku na rameno.
Podíval se mi do očí.
Vždycky to tak dělal.
Cítil jsem jak se mi pohledem zabodává přímo do duše.
Rameno mi stiskl silněji než obvykle.
Hluboce jsem se nadechl.
,,Tak jo parto, rozcvičte se, chci vidět nějakej výkon" vyběhl ke koši kapitán teamu.
A my za ním.
Tak hrozně chci domů.
Vyhrávat zápasy ve snech je mnohem méně stresu.
Prostě ti to jde.
Vlastně se nemusíš ani snažit.
Když v realitě se ti třesou kolena nervozitou, kmitáš očima po divácích a snažíš se trefit ten zatracenej koš, kterej ti najednou připadá hrozně daleko.
Tolik tváří.
Jsou plné napětí.
Soudí každý tvůj pohyb.
Připadá ti, že když uděláš chybu, všichni si to budou pamatovat.
Netrefil jsi to.
Jsi nula.
Neubránil jsi to.
Jsi nula.
Snažíš se.
Ale pořád jsi nula.
,,Fajn, máme náskok, ale nepolevujte" nařizuje coach v timeoutu.
Opravdu skvělá rada.
Už bude konec.
Och ano, už bude konec.
Yoongi se naučil milovat basketbal.
Nejradši ho však hrál sám.
***
Mám takou poetikou až filozofickou náladu 😂😂
Vánoce se blíží 💕
