~9~

517 49 5
                                    

„To nic není." zašeptal jsem. Ale co jsem čekal, Richie na mě vysypal milion otázek. Tekla mi z nosu krev a cítil jsem že se mi dělá menší monokl. „Nic není!? Vždyť to vypadá jak kdyby tě někdo napadl..." Vykřikl Richie. Pak si to ale uvědomil. „Shawn?" zeptal se sklesle. Já jen kývl v souhlas a on mě objal. „Promiň že jsem tam s tebou nebyl. „To nic." usmál jsem se na něj. Pojď se mnou, chytil mě za ruku a táhl pryč já se podíval za sebe na Losery a nikdo nějak moc neřešil.

Richie mě odtáhl na záchody a já se začal bát. Vzal ubrousek a namočil ho, dal mi ho opatrně k oku a já jen poslušně stál. „Přidrž si ten ubrousek u oka ještě chvilku. Já budu muset na hodinu." poslechl jsem, on mi věnoval krátký polibek na rty a odešel.

Došel jsem taky na hodinu a sedl si zase vedle Max. „Ukaž chytla mi ruku a dala ji na stranu aby viděla na mé oko. „Sss, to je mi líto." Řekla a pustila mou ruku. „To je v pořádku ty za to nemůžeš." Řekl jsem ji s úsměvem.


Richie
Škola skončila a já s ostatníma vyšel ven. Čekal jsem na Eddieho už asi 10 minut a začínal se o něj bát. Pak jsem ho ale zahlédl jak se rve davem dětí co jdou ze školy. „Promiň ale dřív to nešlo." Zasmál se na mě a já na chvíli ztuhl. „Půjdem už?" zeptal se Eddie a já kývl v souhlas. Rozloučili jsme se s losery a vyšli ze školy. Cestou mezi námi vládlo otravné ticho. Šel slyšet jen vítr. Vedle nás spadla plechová popelnice z které vylezla černá kočka a utekla. Při nárazu popelnice se zemí se ke mě Eddie přimáčkl, musel jsem se pro sebe pousmát. Byl tak roztomilý. „Neboj se, jsem tu s tebou." Řekl jsem mu a on bez váhání propletl naše ruce. „Já vím." Usmál se na mě.

Když už jsme byli u našeho domu tak jsem odemkl a pustil Eddieho ruku. Zabouchl jsem za námi dveře a z kuchyně se ozvala moje matka. „Richie?" „Jo?" „Pojď sem." Pobídl jsem Eda aby šel za mnou přišli jsme do kuchyně a mamka se na mě otočila. „Ahoj Eddie." „dobrý den." „Tak to je jedno pak ti to řeknu teď běžte." řekla nám mamka a my na mířili do mého pokoje. Zavřel jsem za námi dveře a Eddie se posadil na postel. „Copak si chtěl." Zeptal se. Jako by to nebylo jasný. „Je jasný že jsem chtěl být s tebou." protočil jsem panenky a on se ke mě s úsměvem nahl a dal mi krátký polibek na rty. „Dnes když si přišel do školy, měl si červené oči... Ty si brečel?" Zeptal jsem se opatrně. A on lehce kývl a já viděl první slzu. Ale takhle jsem ho vidět nechtěl takže jsem obejmul a on mi obětí opětoval. Odtáhli jsme se od sebe a já ho položil na postel a sedl si na něj obkročmo. „C-co dě-děláš?" vykoktal ze sebe, já neodpověděl a přitiskl jsem své rty na ty jeho. On mě chytil za tváře a z polibku se stalo líbání. Zajel jsem mu rukou pod tričko a on mi rukou zajel do vlasů. Ale to jsem neměl.....
Otevřeli se dveře „Richie chci- CO SE TADY DO PRDELE DĚJE!?" To musel být pohled. Ležící Eddie na mé posteli já na něm. Byl jsem v prdeli, jelikož větší homofobku jsem ještě neviděl. „Slez z něj a pojď za mnou!" Pomalu jsem slezl z Eddieho a šel za matkou ze dveří. Ohlédl jsem se a viděl zmateného zároveň smutného Eddieho sedět na mé posteli. Měl jsem mu říct dřív co je moje matka zač... Když jsem vyšel matka zabouchla dveře a dala mi facku. „To si děláš jenom srandu! Ty si teplej!? To není možný! Ono to postihlo i mého syna!" řvala všude okolo matka „Ještě k tomu s ním!" Řekla a mě došla trpělivost. „Nebudeš se do něj navážet! A co že jsem gay! To ti to tak vadí!" zařval jsem a nechal slzám volný průchod.

I don't want to be with you / >Reddie< [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat