~27~

373 35 3
                                    

Seděl jsem tam na zemi a brečel už tak asi dvě hodiny.
Pak ale někdo na dveře zaklepal, a já sebou cukl.

„Richi, moc se ti omlouvám. Vůbec nevím co to do mě vjelo... P-prosím odpusť mi. Ne teď ale třeba-"

Nenechal jsem ho domluvit a odemkl jsem dveře.
„Odpuštěno, hlavně nechci být tady, zajdeme třeba na nějaký jídlo mám hlad."

Nico se usmál a naznačil že jdem.



Eddie
Konečně jsme po několika hodinách dorazili k našemu novému domu. Byl sice hezký ale musel jsem se na něj zamračit.
„Vem si věci a běž si prohlédnout svůj pokoj."

Řekla matka a já poslušně udělal co chtěla. Přišel jsem do pokoje a vykulil oči. Tohle že je můj pokoj?!

Byl menší jak komora, navíc všude byl prach a já stěží dýchal. Otevřel jsem malý okno s touhou že se to zlepší.
Nevím proč ale vzpomněl jsem si jak se Max a Richie vždycky prali. Vypadali jak sourozenci.

Kdyby Max nepřijela možná bych byl ještě teď v Derry, ale bez Richieho lásky. A to je mnohem horší. Jeden člověk doopravdy dokáže změnit nikomu celý život, k horšímu ale i k lepšímu. A Max mi ho změnila k lepšímu.

„Eddie! Zítra jdeš do školy, tak se už začni připravat!"

Zařvala mamka z dolejška a já jen protočil panenky a sedl si na špinavou zem.

Proč zrovna já?

I don't want to be with you / >Reddie< [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat