Madness In Darkness (CZ) POZASTAVENO (moc se omlouvám)

R

Ginger

Ginger se zamračila. ,,Nesnáším tě.
Jakto, že ještě nevím o tom, že umíš zacházet s puškou jako nějaký maniak?"

,,Jsi roztomilá, když se zlobíš," řekla klidně Jennifer, když jí prodavač podával toho obrovského plyšového pandu.

Ginger uraženě našpulila rty, ale bylo jasné, že to nemyslí vážně. ,,Takže... co teď, střelče? Jsi na řadě, Jenny."

,,Tu Jenny odvolej - jsi jako paní Wenssdyová," povzdechla si Jennifer.
Rudovláska se zachichotala.

,Co bys řekla horské dráze?"

Ginger okamžitě přešel smích - rychle ho vystřídal děs. ,,Zapomeň!"

,,Prosím," zaškemrala Jennofer.

,,Tys asi zmagořila! Ne, ne, ne!" zrzka až komicky vrtěla hlavou.

Jennifer polkla.
Pak se předklonila a dlouze políbila Ginger na rty.
,,A teď?"

,,Sakra, Hudsonová. Tak fajn, ale jen jednu jízdu."

Jennifer tiše zajásala.
,,Díky!"

,,Jen se moc netěš, jestli se pozvracím, budu mířit na tebe," zabručela Ginger.

Zaplatila jim ve vozíku či co to bylo hned první dvě místa vepředu.
Jennifer celá natěšená tiskla zrzčini ruku.

,,Už se nemůžu dočkat!" pískala si pořád dokola.
To bude adrenalin!

Nastoupili, a až teď si Jennifer všimla, že Ginger se třese.

Jemně jí stiskla rameno.
To bude dobrý, Gin."

Ginger byla v bledé tváří celá zelená, a než stihla odpovědět, vozík se rozjel.

Jennifer cítila okolo sebe vítr - jako na motorce.
Stoupali.

Ginger vedle ní z plných plic ječela.
,,Musíš zvednout ruce!" snažila se jí Jennifer překřičet.

Ginger v panice zvedla ruce nahoru. ,, Nepomáhá to!"

Jennifer chtěla vykřiknout - něco, cokoliv, aby rudovlásku uklidnila, ale zrovna ve stejné chvíli vozík sjel prudký šedesáti stupňový kopec, Jennifer se do úst navalil teplý vzduch, takže se zakuckala.

Nejhorší část byla, když jeli hlavou dolů.
Ano, těch dráhových spirálek tam bylo snad pět.
S každou odbočkou se chtělo Jennifer víc a víc zvracet.

Když konečně zastavili, Ginger vyběhla z vozíku dřív než ostatní, a veřejnost neveřejnost se vyzvracela do koše.
Jennifer za ní pohotově doběhla, a chytila jí vlasy, aby si je... ehm, nezašpinila.

Když Ginger volnost alespoň trochu přešla, povzdechla si. ,,Muselas... muselas mě vidět zrovna takhle? Ty?"

Jennifer se nešťastně usmála. ,,Jsme jen lidi, Gin. Taky se mi trochu zvedá kufr, kdybys to potřebovala vědět."

Ginger se slabě usmála.
Pak obrátila tvář směrem k slunci, které zapadalo.
Poslední paprsky slunce jí ozařovaly bledou tvář, takže byly vidět i roztomilé pihy na nose.

Právě teď stojím vedle té nejkrásnější osoby vesmíru, pomyslela si Jennifer.
Popošla blíž k zrzce, a podobně jako ona nastavila tvář ke slunci.

😂Ahojj😂
🙄Ještě pořád žiju🙄
📌Jen jsem unavená ani nevím z čeho📌
😇Jinak... doufám že nepřestanete číst😇
💖Mám pro Vás zprávu - do Vánoc snad příběh dokončím💖
💙Mám Vás ráda za těch 226 přečtení tady💙
💚A 2,96k přečtení u SLH💚
🖤Jste neskuteční🖤
🔥Anyna🔥