🐾Rozhodnutí🐾

178 13 3
                                    

Ahoj tak tady můžete vidět tu animaci👆👆koukněte se a snad uvidíte menší podobu musela jsem, něco pozměnit, něco přidat a něco zase odstranit ale snad se vám bude líbit tahle kapitola teď už jedu podle sebe😉😉 See ya!!!

Byla to snad ta nejhorší noc měla jsem noční můry. Ráno jsem si myslela že jsem u naší smečky ale zjištění a následné vzpomenutí že jsem někde jinde mi rozhodilo myšlenky. Rozhlédla jsem se okolo a nikdo nikde. Začala jsem mít strach. Ten mě ale přešel když jsem uslyšela vytí alfy tedy Crowa. Šla jsem po zvuku vytí, prolezla jsem několika keři a uviděla velký balvan na kterém stál Crow.
Prohlášení bylo slyšet až ke mě.
,,Chci zvýšené hlídky kvůli bleskové smečce a lovci přinesou jídlo ale to zatím nutné není, v poledne je taky čas. Kdyby se cokoliv stalo ihned hlásit....Jó a abych nezapomněl tak štěňata i když některé můžou lovit zůstanou v táboře."
,,Ale....!!" vyštěklo nějaké štěně..
,,Bez diskuse a až bude poledne popovídám si s tou fenečkou..''
Došlo mi že myslí mě a tak jsem sklopila uši a couvla zpátky do keřů toho si ale všimlo to štěně a vykřiklo...
,,Támhle je!!" všichni se koukli na mě a já se lekla a rychle jsem uskočila za keře.
,,A nebo hned..." a rozešel se ke mě.
Seděla jsem zády k nim když přišel a  já vyčkávala co bude dál. Crow jen šel a sedl si vedle mě. Chvíli jsme tam mlčky seděli ale potom Crow prolomil to ticho.
,,Co myslíš že bude dál?"
Já jen s kamenným výrazem jsem se koukla na zem. Ale nic neřekla.
,,Ty se snad bojíš??"
Já zavrtěla hlavou. A furt paralyzovala zem. Nevím co to se mnou bylo, prostě jako kdybych na tu setinu vteřiny ztratila hlas.
,,Copak..??? Ty neumíš mluvit??" řekl trochu výsměšně.
,,U-umím" vykoktala jsem ze sebe.
Se smíchem v očích se na mě podíval ale pak se zvedl...
,,Tak ehm...teď pojď se mnou, ukážu ti území a cestou se tě na něco dalšího zeptám"
Já se zvedla a šla za ním.
,,Řekni mi jak si žila než se to stalo" zeptal se po chvilce chůze.
,,No...jak bych začla... žila jsem ve své smečce,....... s kamarádkou Nalou"
dodala jsem rychle a pokračovala.....
,, Samozřejmě i s jinými členy ale jeden den jsme šli hrát a dlouho nás nikdo nehledal, tak jsme radši šli zpět a byli tam oni.... rozdělili nás a potom jsme našli váš......" tekly mi slzy kvůli těm vzpomínkám. Crow ale jen řek...
,,Aha, a ta tvoje kamarádka žije?"
,,To právě netuším" chvíli jsme mlčky šli a najednou přiběhl nějaký vlk...
,,Alfo jeden cizí pach na východní straně" řekl tak rychle že mu skoro nebylo rozumět a byl i hodně udýchaný.
,,Poběž" při čemž se otočil na mě.
Zkusila jsem se držet s nimi, byli strašně rychlí.
Když jsme se blížili napadlo mě že by to mohla být Nala. Nadšení ze mě přímo zářilo. K mé smůle to byl nějaký vlček.
,,Co tady chceš!!!?" zavrčel alfa (Crow)
,, Mě zabili nějaký vlci smečku"
Podívali se na mě. Jakoby očekávali že bude ode mě že smečky a tak se mě zeptal...
,, Znáš ho??"
,,Ne v životě jsem ho neviděla"
Přísně se otočili na toho vlka.
,,A jaký je tvůj příběh??"
,,Oni mi zabili smečku a já jim musel utéct při tom jsem narazil na vaší smečku" svěřil se a čekal.
,,To je teďka všude" zamrmlal si pod fousky a zeptal se mě znova.
,,Doopravdy??" Já zavrtěla hlavou a koukla se na vlčka.
N

o dobře tak pojď ale..." dal před něj tlapu když se vlček rozešel.
,, Začneš na omeze" dokončil tak svou řeč.
Spokojeně pokýval a šel za námi.
Byly jsme kousek vepředu a já se zeptala...
,,Ty mu nevěříš, že?" ale odpovědět se mi nedostala.

              ...........15min.......... 
Došli jsme do tábora a Crow skočil na mechem porostlý kámen..
,,Tohle nové vlče se sem také přišlo se stejným příběhem jako Luna a chci se zeptat......."
nedokázal ani dokončit větu a někdo vykřikl......
,,TJji (čte se Týdžeji krkolomné ale snad neva😅)
Nějaká mladá fenka se rozběhla za ním. Objala ho a vysvětlila že je to její syn o kterého přišla v bitvě proti bleskové smečce.
Když dokončila vyprávění Crow pochopil že je to fakt její syn.
,, Dobře tak rychle si rozdělíme zbytek dne, lovci jdou lovit Nala půjde taky a u večeře se poznáme blíž, obě omegy půjdou dát zbytek mechu do nor a dva hlídkaře chci aby šli označkovat území, to je vše zbytek má volno, nějaké námitky??"
,,Kdo je druhá omega??"
,, Tvůj syn" po odpovědi ta vlčice neměla jiné námitky tak se šlo na lov. Chvíli jsme hledali a našli jsme srnu a u ní koloucha. Cíl byl jasný dostat srnu.
Jeden vlk vyskočil a tím vyděsil srnku i koloucha rozběhli se a běželi přímo do spárů dvou dalších lovců. Na mě byla srna moc velká tak jsem šla po kolouchovi. Doběhla jsem ho a kousla do nohy anásledně trhla čím stratil rovnováhu a spadl.
Dokončila jsem to zardousením.
Potom přiběhli ostatní a pochválili mě za úlovek. Cestou zpět jsem slyšela....
,,Ta se nám bude hodit"
Byla jsem nadšená. Došli jsme do tábora a jídlo se odneslo. Přiběhl ke mě nějaký vlče bylo celé černé.
,,Moc dobře sis vedla" pochválil mě a při tom povyskočil.
,,Ehm...tak děkuju"
Popravdě byla jsem dost nervózní.
,,A jak se jmenuješ??" zeptal se mě.
,,Luna a ty??" oplatila jsem mu otázku stejnou mincí.
,,Dexter (čte se Dextr) ale kamarádi mi říkají Dexi" pousmál se. Já jen přikývla ale než jsem stačila cokoliv říct uslyšela jsem Crowa. Oba dva jsme se rozběhli ke kameni. Sedli jsme si vedle sebe a poslouchali.

Tak ehm....jsme u dalšího konce. Pište prosím do komentářů jak se vám to líbí nebo něco mám pozměnit možná bych mohla v příští kapitole dát ASK. Snažila jsem dodržet 1000 slov tak snad se vám ty už delší kapitoly líbí💗.

MoonKde žijí příběhy. Začni objevovat